http://www.webareal.cz/kscmbreclav/7-Zpravodaj-OV-KSCM

Exploze v metru v Petrohradě. Reakce Josefa Skály

 

 

 

Plán aktivit a úkoly na r. 2017

Městská rada KSČM Břeclav: Plán aktivit a úkoly na r. 2017

Městská rada KSČM Břeclav (MR KSČM BV) byla ustavena 14.3.2017 na návrh předsedů ZO v Břeclavi. Ustavující schůzi svolal OV KSČM Břeclav. Předsedou Rady byl zvolen Vladimír Chmela, místopředsedkyní Božena Švendová.

Podmínky činnosti:

Na činnost Městské rady nejsou zatím vyčleněny žádné finanční prostředky. Pokud vzniknou v souvislosti realizací plánovaných akcí MR KSČM BV v r. 2017 nějaké náklady, budou kryty z rozpočtu OV KSČM. Pro MR KSČM BV bude maximálně využíváno zázemí a prostředky OV tak, aby dodatečné náklady na aktivity byly minimální, popř. nulové. MR KSČM BV se bude scházet ve stejný den, jako porada předsedů ZO – vždy ihned po poradě předsedů ZO KSČM v Břeclavi, aby i časové nároky na členy byly minimální. Pro operativní předávání informací (pozvánky, připomenutí úkolů, …) bude využíván E-mail a SMS.

Složení R-ZO:

Bylo doporučeno, aby členy MR KSČM BV byli automaticky předsedové ZO s tím, že předseda může pověřit dalšího člena své ZO, aby se MR KSČM BV účastnil.

Plán akcí MR KSČM BV na r. 2017:

Za realizaci aktivit a úkolů odpovídají předsedové ZO, popř. pověření členové Rady!

Březen:          Informace + rozpracování usnesení OK a KK

Úkol pro ZO: navrhnout kroky pro přípravu voleb do PS PČR v působnosti ZO (návrhy členů do okrskových komisí, formy agitace, požadavky na OV, změna chování KSČM, …)              T: 31.5.17

Duben:          Oslava osvobození Břeclavi (termín stanoví MěÚ Břeclav – společná akce)

                         Úkol pro ZO: zajistit maximální účast členů i sympatizujících na akci

                                                                              T: dle MěÚ Břeclav

                         Příprava oslav 1. máje – spolupráce a podpora org. zajištění pro OV

                         Úkol pro ZO: zajistit v předstihu vzorky vína, degustátory, + pozvání členů i sympat. na akci                           

                                                                               T: stanoví OV KSČM

 Květen:         Realizace oslav 1. máje – spolupráce s OV a podpora organizačního zajištění

                     Úkol pro ZO: zajistit pořadatele pro přípravu sálu a prodej skleniček a vína, vč. úklidu po akci + maximální účast   členů i sympatizujících na akci                                    T: 1.5.2017

 Červen:         Akce k MDD „Na Vodě“ - spolupráce s OV a podpora org. zajištění

                         Úkol pro ZO: zajistit pomoc při přípravě a max. účast rodičů a dětí na akci     T: 17.6.2017

 Srpen – září:     Příprava voleb do PS PČR – klíčový úkol roku 2017

                         Úkol pro ZO:   - připravit návrhy členů do okrskových vol. komisí     T: určí OV KSČM

                                                      - nominovat zmocněnce KSČM za Břeclav     T: určí OV KSČM

                                                      - agitaci postavit na prosazení změny – razantní hesla, obhajoba cílů KSČM, …

                                                      - změna v chování představitelů a i členů KSČM

 Říjen:              Předvolební agitace, účast na mítinku, roznos letáků, ….

                         Úkol pro ZO: zajistit předvolební agitaci a maximální účast členů i sympatizujících ve volbách

                         T: dle termínu voleb

 Prosinec:       Ukončení roku 2017 v prostorech OV – spolupráce s KČP a s levicovými seniory

 Plán aktivit byl doplněn na schůzce MR KSČM BV dne 27.3.2017.

 Břeclav, 27.3.2017                                                          Připravil: V. Chmela

U s n e s e n í
7. zasedání ÚV KSČM dne 24. června 2017 v Praze

Ústřední výbor Komunistické strany Čech a Moravy po projednání:

I. Schvaluje
1. Stanovisko ÚV KSČM k aktuální politické situaci.
2. Změny na kandidátních listinách pro volby do PS PČR 2017.
3. Stručný volební manifest KSČM pro volby 2017.
4. Volební program KSČM pro volební období 2017 – 2021.
5. Zmocněnce a náhradníky zmocněnců KSČM pro volby do PS PČR v roce 2017.
6. POZ VČS a konferencí KSČM 2017/2018 včetně úkolů obsažených v materiálu: Obsahové a organizační zabezpečení výročních členských schůzí ZO KSČM a stranických konferencí 2017/2018.
7. Postup k obnově uceleného systému politického vzdělávání KSČM.
8. Statut Komise mládeže ÚV KSČM.
9. Rámcový plán práce VV ÚV KSČM a ÚV KSČM na II. pololetí 2017.
10. Vyhodnocení diskuze z 6. zasedání ÚV KSČM, konaného dne 25. 3. 2017.
11. Zprávu z jednání VV ÚV KSČM od 6. zasedání ÚV KSČM a kontrolu plnění usnesení 6. zasedání ÚV KSČM a schůzí VV ÚV KSČM.

II. Bere na vědomí
1. Úvodní vystoupení předsedy ÚV KSČM.
2. Informaci o plnění úkolů k zajištění voleb do PS PČR 2017.
3. Vypořádání připomínek a námětů k volebnímu programu pro volby do PS PČR 2017 z OV a KV KSČM, OK a KK KSČM.
4. Přílohu k materiálu: Vyhodnocení diskuze z 6. zasedání ÚV KSČM 25. 3. 2017.

III. Uvolňuje
1. s. Barboru Vojtovou z funkce členky ÚV KSČM za okresní organizaci KSČM Karlovy Vary
2. s. Pavla Jetenského z funkce člena ÚV KSČM za okresní organizaci KSČM Kolín
3. s. Bohumila Bystřického z funkce člena Ideologické komise ÚV KSČM (Zlínský kraj)

IV. Potvrzuje
1. Novou členku ÚV KSČM za okresní organizaci KSČM Karlovy Vary s. Ludmilu Šneberkovou.
2. Nového člena ÚV KSČM za okresní organizaci KSČM Kolín s. Františka Švarce.

V. Volí
1. s. Vladimíra Holiše do funkce člena Ideologické komise ÚV KSČM (Zlínský kraj)

VI.Ukládá
1. Po zapracování připomínek členek a členů ÚV KSČM poskytnout volební program pro informaci a k dalšímu využití předsedkyním a předsedům OV a KV KSČM, poslankyním a poslancům a senátorovi PČR zvoleným za KSČM, předsedkyním a předsedům klubů KZ za KSČM a kandidátkám a kandidátům za KSČM pro volby do PS PČR 2017.
Zodpovídá: J. Dolejš
Termín: 28. 6. 2017
2. Po zapracování připomínek členek a členů ÚV KSČM využít volební program ke zpracování mediálních a propagandistických výstupů a k umístění na webových stránkách KSČM.
Zodpovídá: J. Skála
Termín: průběžně
2
3. KV a OV KSČM zpracovat s využitím rámcového obsahového zaměření vlastní POZ VČS, okresních a krajských konferencí KSČM a v souladu s časovým harmonogramem zajistit jejich realizaci.
Zodpovídá: předsedkyně a předsedové KV a OV KSČM
Termín: 31. 8. 2017
4. Rozeslat ,,Postup k obnově uceleného systému politického vzdělávání KSČM KV a OV KSČM“.
Zodpovídá: Josef Skála
Termín: 26. 6. 2017
5. Promítnout ,,Postup k obnově uceleného systému politického vzdělávání KSČM do osnov ÚIPV ÚV KSČM a dvouletých kursů vzdělávacích středisek v Praze a Brně v učebním roce 2017/2018“.
Zodpovídají: J. Skála, J. Horák, F. Švarc, A. Štofanová, K. Klimša
Termín: 31. 8. 2017
6. Připravit náplň jednodenních kursů základů výstavby a organizační práce strany.
Zodpovídá: J. Skála, P. Šimůnek
Termín: 31. 8. 2017
7. Předložit kontrolní informaci o plnění ,,Postupu k obnově uceleného systému politického vzdělávání KSČM“ po skončení učebního roku 2017/2018.
Zodpovídá: J. Skála
Termín: 30. 9. 2018
8. Zveřejnit rámcový plán práce VV ÚV KSČM a ÚV KSČM na II. pololetí 2017 na webových stránkách KSČM.
Zodpovídá: J. Skála
Termín: 30. 6. 2017

VII. Stanovuje
termín 8. zasedání ÚV KSČM na 9. září 2017 s programem:
 Úvodní vystoupení předsedy ÚV KSČM.
 Informace o plnění úkolů k zajištění volební kampaně do PS PČR 2017.
 Vyhodnocení hospodaření OJ ÚV KSČM za I. pol. 2017.
 Stanovisko ÚRK KSČM k Vyhodnocení hospodaření OJ ÚV KSČM za I. pol. 2017.
 Vyhodnocení diskuse ze 7. zasedání ÚV KSČM.
 Zpráva z jednání VV ÚV KSČM od 7. zasedání ÚV KSČM a kontrola plnění usnesení 7. zasedání ÚV
KSČM a schůzí VV ÚV KSČM.
 Různé.

Plán porad předsedů na ll. pololetí 2017

Porady předsedů ZO KSČM okresu Břeclav na II. pol. roku 2017

Červenec:
24. 7. 2017 Břeclav - v 15,00 hod. - v sále OV KSČM Břeclav
25. 7. 2017 Mikulov - v 09,00 hod. - v sále Centra volnočasových aktivit
25. 7. 2017 Hustopeče - v 15,00 hod. - v salónku restaurace u Špagáta
25. 7. 2017 Pasohlávky - v 17,00 hod. - u s. Chludila nebo s. Slabé

Srpen:
28. 8. 2017 Břeclav - v 15,00 hod.
29. 8. 2017 Mikulov - v 09,00 hod.
29. 8. 2017 Hustopeče - v 15,00 hod.
29. 8. 2017 Pasohlávky - v 17,00 hod.

Září:
25. 9. 2017 Břeclav - v 16,00 hod.
26. 9. 2017 Mikulov - v 09,00 hod.
26. 9. 2017 Hustopeče - v 15,00 hod.
26. 9. 2017 Pasohlávky - v 17,00 hod.

Říjen:
30. 10. 2017 Břeclav - v 16,00 hod.
31. 10. 2017 Mikulov - v 09,00 hod.
31. 10. 2017 Hustopeče - v 15,00 hod.
31. 10. 2017 Pasohlávky - v 17,00 hod.

Listopad:
27. 11. 2017 Břeclav - v 16,00 hod.
28. 11. 2017 Mikulov - v 09,00 hod.
28. 11. 2017 Hustopeče - v 15,00 hod.
28. 11. 2017 Pasohlávky - v 17,00 hod.

Prosinec:
18. 12. 2017 Břeclav - v 16,00 hod.
19. 12. 2017 Mikulov - v 09,00 hod.
19. 12. 2017 Hustopeče - v 15,00 hod.
19. 12. 2017 Pasohlávky - v 17,00 hod

Plán práce je pracovní materiál, který bude dle pokynu stranických orgánů nebo vlastních potřeb OV KSČM Břeclav doplněn nebo upraven.
předseda OV KSČM Břeclav: JUDr. Šprtel Stanislav

           

Stav členské základny k 26.6.2017

Statistika členské základny podle okresu okres - 0624 ze dne 26.6.2017

Sumarizace

Průměrný věk

72

celkem členů

930

podle pohlaví

počet žen

444

počet mužů

486

podle vzdělání

základní vzdělání / vyučen

706

středoškolské vzdělání

146

vysokoškolské vzdělání

78

 

Podle věku

do 20 let

0

21 - 30 let

4

31 - 40 let

7

41 - 50 let

20

51 - 60 let

66

61 - 70 let

276

71 - 80 let

366

81 - 90 let

165

91 - 100 let

26

starších 101 let

0

 

Podle povolání

dělník

228

rolník

0

technik

13

podnikatel

24

důchodce

597

ostatní

68

 

Dle vstupu do strany

před rokem 1945

0

1945-1960

164

1961-1975

279

1976-1989

367

1990-1999

39

2000-2009

36

2010 a novější

45

Plán práce OV KSČM Břeclav na ll. pololetí roku 2017

Materiál pro projednání Výkonného výboru KSČM Břeclav ze dne 5. 6. 2017

Návrh plánu práce OV KSČM Břeclav a porad předsedů ZO KSČM okresu Břeclav na 2. pololetí roku 2017

Návrh usnesení: OV KSČM Břeclav schvaluje předložený materiál na VV. a OV. KSČM Břeclav dne 5. 6. 2017 a 18. 7.2017 

Návrh plánu práce OV a VV KSČM Břeclav na 2. pololetí roku 2017

Pravidelné body jednání:
- kontrola úkolů z minulého jednání OV a VV KSČM Břeclav
- informace z jednání VV a KP Jmk KSČM v Brně a ÚV KSČM v Praze
- informace z porad předsedů ZO KSČM v okrese Břeclav

Červenec: 17. 7. 2017
Výkonný výbor - v 15,00 hod.
- výsledky hospodaření OJ KSČM Břeclav za I. čtv. roku 2017
Okresní výbor - v 16,00 hod.
- vyhodnocení činnosti OV KSČM Břeclav za I. pol. roku 2017
- výsledky hospodaření OJ KSČM Břeclav za I. čtv. roku 2017
- termíny a obsahový plán na II pol. roku 2017 (Okresní výbor)
- plán práce politických a společenských akcí na II. pol. roku 2017
- plán porad předsedů ZO KSČM na II. pol. roku 2017
- informace a příprava na volby do PS PČR 2017 ( OVŠ )
- informace k „Setkání na pomezí – Holíč" 2017

Srpen: 7. 8. 2017
Výkonný výbor – v 15,00 hod.
- informace „Setkání na pomezí – Holíč" 2017
- informace a příprava na volby do PS PČR 2017 ( OVŠ )
- informace k Okresní konferenci KSČM Břeclav v roce 2018
- informace k výročním členským schůzím ZO KSČM 2017

Září: 5. 9. 2017
Výkonný výbor - v 15,00 hod.
- vyhodnocení akce „Setkání na pomezí – Holíč" 2017
- informace a příprava na volby do PS PČR 2017 ( OVŠ )
- příprava na Okresní konferenci KSČM v Břeclavi
- příprava na výroční členské schůze 2017

Říjen: 24. 10. 2017
Výkonný výbor – v 15,00 hod.
- výsledky hospodaření OJ KSČM Břeclav za I. pol. roku 2017
Okresní výbor – v 16,00 hod
- vyhodnocení voleb do PS PČR 2017 ( OVŠ )
- výsledky hospodaření OJ KSČM Břeclav za I. pol. roku 2017 (pokud budou materiály z EO ÚV KSČM Praha)
- příprava na Okresní konferenci KSČM Břeclavi v roce 2018
- informace k výročním členským schůzím ZO KSČM 2017

Listopad: 13. 11. 2017
Výkonný výbor – v 15,00 hod.
- příprava na Okresní konferenci KSČM v Břeclavi v roce 2018
- informace z výročních členských schůzí ZO KSČM 2017
- uzavření hospodaření ZO KSČM a převod financí prostřednictvím na OV KSČM Břeclav za rok 2017
- informace a zpracování rozpočtu OJ KSČM Břeclav na rok 2018

Prosinec: 12. 12. 2017
Výkonný výbor – 15,00 hod.
- výsledky hospodaření OJ KSČM Břeclav za III. čtv. Roku 2017 (pokud budou materiály z EO ÚV KSČM Praha)
Okresní výbor – v 16,00 hod.
- výsledky hospodaření OJ KSČM Břeclav za III. čtv. roku 2017
- vyhodnocení činnosti Okresní výboru KSČM Břeclav za rok 2017
- předložení plánu práce OV KSČM Břeclav na I. pol. roku 2018, předložení plánu porad předsedů ZO KSČM okresu Břeclav na I. pol. roku 2018
- předložení plánu kulturních a společenských akcí, které bude pořád OV KSČM Břeclav
v I. pol. roce 2018
- příprava na Okresní konferenci KSČM Břeclav v roce 2018
- poděkování všem členům OV KSČM Břeclav za práci v roce 2017

2018

Leden: 8. 1. 2018
Výkonný výbor – v 16,00 hod.
- kontrola přípravy Okresní konference KSČM v Břeclavi v roce 2018
- výsledky hospodaření OJ KSČM Břeclav v roce 2017 (pokud budou materiály z EO ÚV KSČM Praha)
- výsledky inventarizace OJ KSČM Břeclav v roce 2017
- schválení rozpočtu OJ KSČM Břeclav na rok 2018

Plán práce je pracovní materiál, který bude dle pokynu vyšších stranických orgánů nebo vlastních potřeb OV KSČM Břeclav doplněn nebo upraven.
Zpracoval: předseda OV KSČM Břeclav JUDr. Šprtel Stanislav

Zápis z ustavující schůze společného orgánu břeclavských ZO při OV KSČM Břeclav

Účast: viz prezenční listina

Omluveni:

Hosté:

 

Jednání ustavující schůze zahájil v 17:05 hod. s. Šprtel, předseda OV KSČM. Přivítal přítomné a konstatoval, že dle prezenční listiny (ze 7 břeclavských ZO přítomno 4) je ustavující schůze usnášeníschopná.

 

Zápis provede s. Lehutová.

 

-          s. Šprtel sdělil přítomným, že ustanovení Rady ZO města Břeclavi, je jedním z hlavních úkolů OV KSČM Břeclav.

-          Ustanovení Rady se řídí Stanovami KSČM, články:

  • 33. Nejvyšší samosprávné orgány KSČM si na dané úrovni vytvářejí řídící

orgány, stranické výbory (výbor ZO, městský, okresní, krajský

a ústřední výbor), které jsou jim ze své činnosti odpovědné. Tyto

řídící orgány si zpravidla od úrovně okresu vytvářejí výkonné orgány

– výkonné výbory. Z rozhodnutí ÚV, KV a OV KSČM mohou být

ustaveny v daném území koordinační stranické orgány – rady.                                            Na tyto rady mohou ÚV, KV a OV přenést část svých pravomocí. Členské

schůze volí revizory, konference a sjezd revizní a rozhodčí orgány.

  • 50. Rozhodnutím OV KSČM se v územních celcích dané okresní

organizace sdružují ZO KSČM a vytvářejí místní, městské, okrskové

nebo střediskové rady. OV KSČM jim vymezují v organizačních

řádech postavení, pravomoci a úkoly v rozsahu kompetencí postoupených

jim ZO a OV KSČM. Provádí jejich registraci a vydávají

o tom osvědčení.

  • 51. Členové těchto rad jsou voleni nebo potvrzováni na základě návrhů

či přímé volby v ZO KSČM, všeplenárními schůzemi nebo

konferencemi, na kterých jsou zastoupeny všechny sdružované

ZO KSČM. Tyto orgány volí rovněž předsedu, případně další

funkcionáře.

  • 52. Rady zejména:

a) pomáhají okresním výborům organizovat, koordinovat a sjednocovat

činnost základních organizací v obvodu své působnosti;

b) sestavují svůj rozpočet, který předkládají ke schválení okresnímu

výboru;

c) v souladu s předpisy hospodaří se svěřeným majetkem KSČM;

d) o své činnosti pravidelně informují ZO KSČM ve své působnosti a okresní výbor.

 

-          Dále s. Šprtel vznesl několik otázek a úkolů:

1)      Jestli ustanovit Radu, nebo nějaký jiný orgán

2)      Jestli vůbec Radu ustanovit, či nikoli

3)      Zvolení předsedy

4)      Plán práce – tento plán navazuje na plán společensko kulturních akcí OV KSČM na I. pololetí

-          také upozornil, že nejdůležitější období bude na podzim, kdy se budou sestavovat volební komise. Bude potřeba určit břeclavského zmocněnce pro volby. Dříve tuto funkci vykonávala s. Leváková. S. Lehutová být zmocněncem nemůže, protože kandiduje, s. Šprtel je zmocněncem pro celý okres.

-          s. Svrček – je třeba podle čl. 50 Stanov určit, jaké bude mít rada kompetence vůči okresu

-          s. Kopeček – pokud nebude ustanovena Rada, je s. předseda zmocněný za všechny ZO. Jaké kompetence budeme mít? Pokud bylo potřeba, tak jsme se vždy sešli. Je možné zůstávat po poradě předsedů, když to bude potřeba.

-          s. Lehutová – dotázala se, kolikrát se takto břeclavské organizace sešly k poradě, když to neměly přímo určené, a vyjádřila pochybnost, že nikdy. Kandidátní listiny v minulosti za břeclavské organizace sestavovali s. Levák a s. Šprtel.

-          s. Florus – navrhl scházet se ne po poradě předsedů, ale cca půl hodiny před poradou.

 

  1. Radu ustanovit, či ne?

 

-          s. Chmela – Rada má své opodstatnění zvláště kvůli volbám. Členové rady by měli být předsedové břeclavských ZO. K sestavení KL musí vzejít impulz od OV KSČM, na základě kterého se ZO sejdou a sestaví KL. Co se týče společenských akcí, tak tam to více-méně funguje – jde tedy spíše o zajištění účasti.

-          s. Šprtel – souhlasil se s. Chmelou a upozornil, že září bude nejhorší – v následujících letech budou každoročně nějaké volby

-          s. Kopeček – souhlasí s ustanovením Rady, s tím, že členové budou předsedové a schůzky půl hodiny před poradou předsedů

 

Hlasování: pro - 4  proti -  0   zdržel se -  0

Ustanovení Rady bylo schváleno

 

 

-          s. Chmela – žádá o zasílání informací e-mailem nebo sms.

-          S. Šprtel – informace budou i na webu, kromě zápisů z VV a OV budou na webu všechny požadované informace. Požádal také o zpětnou vazbu, aby předsedové upozorňovali na to, co tam chybí nebo je neaktuální

-          S. Šprtel – k akcím: Holíč – Setkání na pomezí - se bude řešit na plénu KV. Slováci se neozývají. Zdeněk Tesařík je pořád starosta, tak by bylo dobré toho využít a bylo by to dobré i pro volby. Pokud budou peníze, můžeme akci zorganizovat my, ale je to drahé. Kraj také nemá peníze, je cca 190 tisíc v mínusu. Navíc tato akce není naplánovaná ÚV, proto kraj nevyčlenil fin. prostředky.

-          s. Florus – navrhl zkusit získat dotace od města

-          s. Lehutová – politické strany na své akce dotace nedostanou, navíc je už pozdě na žádost. Pokud by naši důchodci (SLZa) byli zapsaným spolkem nebo sdružením, pak by mohli o dotace žádat oni.

 

ÚKOL: zjistit, co je potřeba pro zapsání spolku nebo sdružení

Zodpovídá s. Lehutová

 

-          s. Svrček – doporučil zaměřit se na spolupráci s břeclavskými důchodce, KČP, ČRS a dalšími organizacemi. Účastnit se jejich akcí. Je potřeba, aby si toto vše vzala Rada za své. Dále se dotázal, zda máme nějaký levicový klub žen – je třeba to zjistit a navázat spolupráci.

 

Volba předsedy Rady

 

 

Rada má sedm členů – předsedů, či jejich zástupců – sedmi ZO z města Břeclavi

Na dnešním zasedání jsou přítomni 4 členové, Rada je tedy usnášeníschopná.

 

Na funkci předsedy byl přítomnými navržen s. Chmela

 

Hlasování: pro - 4  proti -  0   zdržel se -  0

 

Na funkci místopředsedkyně byla přítomnými navržena s. Švendová B.

 

Hlasování: pro - 4  proti -  0   zdržel se -  0

 

Další funkcionáři budou případně dovoleni na příštím zasedání.

 

-          S. Kopeček upozornil, že je potřeba provést registraci a vydat osvědčení

Zodpovídá s. Šprtel

Jednání Městské rady při OV KSČM ukončil předseda s. Chmela v 17:50 hod.

 

Zapsala: s. Lehutová             Kontroloval: s. Chmela

 

Usnesení KNK 2017

USNESENÍ

Krajské nominační konference KSČM v Brně konané dne 11. března 2017

Krajská nominační konference na svém jednání dne 11. března 2017 navázala na jednání okresních nominačních konferencí a městské nominační konference v Brně. Projednala a posoudila činnost krajské stranické organizace a stanovila hlavní úkoly pro příští období.

Krajská konference KSČM v Brně:

  1. projednala a schválila:

(a)    Zprávu o činnosti a o hospodaření Jm KV a Hlavní úkoly Jm KV pro období 2016 až 2018 přednesené předsedou JmKV s. Pavlem Březou

(b)   Zprávu mandátové komise přednesenou jejím předsedou s. Františkem Ladičem

(c)    Zprávu volební komise přednesenou jejím předsedou s. Janem Navrátilem

  1. zvolila:

(a)    vedoucího kandidáta na kandidátní listině KSČM do PS PČR za Jihomoravský kraj

(b)   pořadí kandidátů na kandidátní listině KSČM do PS PČR za Jihomoravský kraj – viz příloha č. 1

  1. vzala na vědomí

(a)    Hodnocení činnosti poslanců PS PČR

(b)   Návrhy tezí volebního programu KSČM pro volby do PS PČR

  1. uložila:                                                                                                                                                        A. Delegátům krajské konference

           informovat o průběhu a závěrech konference členy orgánů a organizací v příslušném okrese, městě Brně                                                                                                         Termín: březen a duben 2017

           B. Okresním výborům a Městskému výboru v Brně

           rozpracovat závěry krajské konference s ohledem na podmínky a možnosti jejich naplňování v rámci své                                působnosti                                                           Termín: duben 2017  

           C. Jihomoravskému Krajskému výboru:

               (a)    dopracovat Hlavní úkoly JmKV pro období 2016 – 2018 o přijaté závěry krajské konference do plánů práce                              JmKV včetně vyhodnocení připomínek vznesených na konferenci; současně stanovit způsob kontroly jejich                              naplňování.                                                Termín: březen 2017 a pololetně

                (b)   prostřednictvím programové komise JmKV dopracovat návrh volebního programu pro volby do PS PČR na                                podmínky Jihomoravského kraje, s důrazem na obhajobu a popularizaci našeho hlavního cíle ,,socialismu“.

                (c)    ve spolupráci s OV, MěV v Brně zabezpečit volební kampaň do Poslanecké sněmovny PČR.                                                                                                                    Termín: průběžně do října 2017

                (d)   udržovat kontakt se zastupiteli zvolenými na kandidátce KSČM a členy komisí Rady JMK s cílem rozšířit                                    působení strany na veřejnosti.                      Termín: trvalý úkol

 

 

 

Příloha č. 1

Usnesení krajské konference KSČM v Brně ze dne 11. března 2017

Pořadí kandidátů na kandidátní listině KSČM do PS PČR 

  1. Ivo Pojezný
  2. Zdeněk Tesařík
  3. Václav Fišer
  4. Filip Zachariaš
  5. Emil Pernica
  6. Miroslav Grebeníček
  7. Bohumil Smutný
  8. Ján Lahvička
  9. Adriana Lehutová
  10. Věra Klontza
  11. Lenka Obořilová
  12. Natálie Novotná
  13. Emil Bajgl
  14. Aleš Hubert
  15. Lenka Ingrová
  16. Dagmar Švendová
  17. Oldřich Duchoň
  18. Petr Nováček
  19. Radek Boháček
  20. Pavel Macek
  21. Lenka Cucová
  22. Marie Košuličová
  23. Kateřina Stiglerová
  24. Ladislav Býček
  25. Lubomír Pospíšil
  26. Jaroslava Konůpková
  27. Barbora Fejfárková
  28. Ján Brnka
  29. Jan Navrátil
  30. Jaroslav Baťka
  31. Emil Vítek
  32. Josef Bouda
  33. Mária Koudelová
  34. Miloslava Zachová
  35. Jan Herman
  36. Ján Lahvička st.
  37. Jiří Hráček
  38. Táňa Kotrnetzová
  39. Rudolf Valášek
  40. Pavel Valach
  41. Věra Novotná
  42. Jiří Fazor
  43. Jana Urbánková

U s n e s e n í

Ústřední výbor Komunistické strany Čech a Moravy po projednání

                                                                              I.       Schvaluje

  1. Stanovisko ÚV KSČM k aktuální politické situaci.
  2. Vyhodnocení hospodaření organizační jednotky ÚV KSČM za rok 2016.
  3. Výroční finanční zprávu KSČM za rok 2016.
  4. Rozpočet organizační jednotky ÚV KSČM pro rok 2017.
  5. Rozpočet KSČM pro rok 2017.
  6. Kandidátní listiny a vedoucí kandidáty v jednotlivých krajích pro volby do PS PČR 2017.
  7. Informaci o stavu a vývoji členské základny KSČM k 31. 12. 2016.
  8. Vyhodnocení diskuze z 5. zasedání ÚV KSČM, konaného dne 17. 12. 2016.
  9. Zprávu z jednání VV ÚV KSČM od 5. zasedání ÚV KSČM a kontrolu plnění usnesení 5. zasedání ÚV KSČM.
  10. Smlouvu o zřízení věcného břemene – služebnosti, č. IE-12-6002239/017.
  11. Změnu finančních limitů pokladen OV a KV KSČM na částku 20 000 Kč.

 II.      Bere na vědomí

  1. Úvodní vystoupení předsedy ÚV KSČM.
  2. Informaci o plnění úkolů k zajištění volební kampaně do PS PČR 2017.
  3. Stanovisko ÚRK ÚV KSČM k vyhodnocení hospodaření organizační jednotky ÚV KSČM za rok 2016.
  4. Stanovisko ÚRK KSČM k výroční finanční zprávě za rok 2016.
  5. Stanovisko ÚRK KSČM k rozpočtu organizační jednotky ÚV KSČM na rok 2017.
  6. Stanovisko ÚRK KSČM k rozpočtu KSČM pro rok 2017.
  7. Zprávu o činnosti ÚRoK KSČM za rok 2016.
  8. Usnesení ÚRoK KSČM ve věci možného porušení Stanov KSČM při 5. zasedání ÚV KSČM dne 17. 12. 2016.
  9. Směrnici k čerpání finančních prostředků na zpracování překladů, odborných expertíz a analýz pro ÚV KSČM, schválenou 8. schůzí VV ÚV KSČM dne 10. 2. 2017.
  10. Informaci k ekonomické činnosti OJ KSČM.

       III.         Uvolňuje

  1. s. Lubomíra Drápelu z funkce člena ÚV KSČM za okresní organizaci KSČM Jihlava.

                                                                                 IV.         Potvrzuje

  1. Nového člena ÚV KSČM za okresní organizaci KSČM Jihlava s. Miroslava Kříže.

                                                                                 V.  Ukládá

  1. Předložit výroční finanční zprávu KSČM za rok 2016 s příslušnými přílohami do Poslanecké sněmovny PČR.

                                                                    Zodpovídá: P. Šimůnek

                                                                          Termín: do 31. 3. 2017

  1. Postoupit informaci o stavu a vývoji členské základny krajským a okresním výborům KSČM.

                                                                    Zodpovídá: P. Šimůnek

                                                                    Termín: do 31. 3. 2017

  1. Připravit návrh náborového letáčku do strany, který po projednání v kolegiu volených funkcionářů bude pravidelně publikován v Haló novinách a využit v práci mezi veřejností.

                                                                    Zodpovídá: J. Skála

                                                                    Termín: květen 2017

  1. Zařadit na členské schůze ZO KSČM bod – projednat zkvalitňování členské základny v místních podmínkách a zhodnotit, jak se dosud daří či nedaří plnit usnesení 10. zasedání ÚV KSČM z 29. 3. 2014.

                                                                   Zodpovídá: P. Šimůnek, předsedové a předsedkyně OV KSČM

                                                                    Termín: do 31. 12. 2017

                                                                    VI.     Stanovuje

termín 7. zasedání ÚV KSČM na 22. dubna 2017 s programem:

  •   Úvodní vystoupení předsedy ÚV KSČM.
  •   Vyhodnocení diskuse z 6. zasedání ÚV KSČM.
  •   Zpráva z  jednání VV ÚV KSČM od 6. zasedání ÚV KSČM a kontrola plnění usnesení 6. zasedání ÚV KSČM a schůzí VV     ÚV KSČM.
  •  Návrh volebního programu pro volby do PS PČR 2017.
  •   Návrh statutu Komise mládeže ÚV KSČM.
  •   Různé

 

Usnesení 10. zasedání ÚV KSČM 29.3.2014

U s n e s e n í

Ústřední výbor Komunistické strany Čech a Moravy po projednání:

                                                                                                                                                                    I.    Schvaluje

  1. Stanovisko k aktuální politické situaci.
  2. Kandidáty pro volby do Senátu v roce 2014.
  3. Zmocněnce a náhradníky zmocněnců pro volby do Senátu v roce 2014.
  4. Informaci o stavu a vývoji členské základny KSČM k 31. 12. 2013.
  5. Materiál „Přístupy KSČM k možnosti odvolatelnosti poslanců.“
  6. Materiál „Podpora investic do dopravy s důrazem na železniční hromadnou a integrovanou dopravu.“
  7. Vyhodnocení hospodaření organizační jednotky ÚV KSČM za rok 2013.
  8. Výroční finanční zprávu KSČM za rok 2013.
  9. Vyhodnocení diskuse z 8. zasedání ÚV KSČM, konaného dne 7. 12. 2013.
  10. Vyhodnocení diskuse z 9. zasedání ÚV KSČM, konaného dne 22. 2. 2014.
  11. Zprávu z jednání VV ÚV KSČM od 8. zasedání ÚV KSČM a kontrolu plnění usnesení ÚV KSČM a schůzí VV ÚV KSČM.

 II.      Bere na vědomí

  1. Úvodní vystoupení předsedy ÚV KSČM.
  2. Stanovisko ÚRK KSČM k vyhodnocení hospodaření organizační jednotky ÚV KSČM za rok 2013.
  3. Stanovisko ÚRK KSČM k výroční finanční zprávě KSČM za rok 2013.

 III.      Uvolňuje

 s. Antonína Prchala z funkce člena Komise mládeže ÚV KSČM (Středočeský kraj)                                                                  s. Dagmar Rychtářovou z funkce členky Komise žen ÚV KSČM  

IV.      Volí

 s. Terezu Čechovou Humpolcovou do členky Komise mládeže ÚV KSČM (Středočeský kraj)                                                    s. Janu Voborníkovou členky Komise mládeže ÚV KSČM (Karlovarský kraj)

V.      Potvrzuje

nového člena ÚV KSČM za okresní organizaci KSČM Mělník s. Vladimíra Nového

VI.      Ukládá

  1. Připravit přihlášky k registraci kandidátů do Senátu a po vyhlášení termínu voleb upřesnit harmonogram k volbám do Senátu v souladu s již schválenou koncepcí.

                                               Zodpovídá: P. Šimůnek

                                      Termín: 13. 6. 2014

  1. Postoupit informaci o stavu a vývoji členské základny krajským a okresním výborům KSČM.

                                               Zodpovídá: členové ÚV KSČM, předsedové KV KSČM

                                               Termín: do 10. 4. 2014

  1. Zabývat se pravidelně stavem a vývojem členské základny na úrovni krajských a okresních výborů KSČM, přijímat a vyhodnocovat vlastní opatření k přijímání nových členů, stabilizaci a rozvoji členské základny.

                                            Zodpovídá: předsedové KV a OV KSČM

                                            Termín: průběžně, kontrola 1x za ½ roku

  1. K propagaci členství v KSČM využívat webové stránky krajských a okresních výborů KSČM.

                                            Zodpovídá: předsedové KV a OV KSČM

                                            Termín: průběžně

  1. Předávat na oddělení pro řízení stranické práce ÚV KSČM zpětně informace o vyřízení elektronických přihlášek jednotlivými OV KSČM.

                                               Zodpovídá: předsedové OV KSČM

                                               Termín: do 30 po obdržení elektronické přihlášky

  1. Po zapracování připomínek členů ÚV KSČM poskytnout materiál „Přístupy KSČM k možnosti odvolatelnosti poslanců“ k využití předsedům KV KSČM a OV KSČM, poslancům a senátorům PČR a krajským zastupitelům zvoleným za KSČM.

                                               Zodpovídá: J. Dolejš

                                               Termín: 2. 4. 2014

  1. Po zapracování připomínek členek a členů VV ÚV KSČM poskytnout materiál „Podpora investic do dopravy s důrazem na železniční hromadnou a integrovanou dopravu“ k využití předsedkyním a předsedům KV KSČM a OV KSČM, zastupitelkám a zastupitelům, poslankyním a poslancům, senátorce a senátorovi a poslancům EP zvoleným za KSČM.

                                               Zodpovídá: J. Dolejš

                                               Termín: 2. 4. 2014

  1. Využít materiál „Podpora investic do dopravy s důrazem na železniční hromadnou a integrovanou dopravu“ v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu, komunálními volbami a volbami do Senátu PČR.

                                               Zodpovídá: P. Šimůnek, J. Dolejš

                                               Termín: průběžně

  1. Předložit výroční finanční zprávu KSČM za rok 2013 s příslušným  přílohami do Poslanecké sněmovny PČR.

                                            Zodpovídá: M. Vostrá

                                            Termín: do 31. 3. 2014

VII.      Stanovuje

termín 11. zasedání ÚV KSČM na 28. června 2014 s programem:

  •  Zpráva z  jednání VV ÚV KSČM od 10. zasedání ÚV KSČM a kontrola plnění usnesení 10. zasedání ÚV KSČM a schůzí VV  ÚV KSČM.
  •  Vyhodnocení diskuse z 10. zasedání ÚV KSČM.
  •  Návrh Rámcového plánu práce VV ÚV KSČM a ÚV KSČM na II. pololetí 2014.
  •  Předběžné hodnocení výsledků voleb do EP a průběhu volební kampaně.
  •  Návrh metodiky a strategie KSČM k volbám do Senátu, ZHMP a obecních zastupitelstev /včetně upřesněného  harmonogramu úkolů/.  
  •  Návrhy a.s. Futura na volební materiály k volbám do Senátu, ZHMP a obecních zastupitelstev. 
  •  Přístupy KSČM k možnosti vytvoření české národní komerční banky nebo české komerční banky, která by pracovala  jako banka se státní účastí.
  •  Návrh zabezpečení vyšší formy centrálního politického vzdělávání KSČM.
  •  Návrh tezí volebních programů pro volby do ZHMP, měst a obcí a jedné třetiny Senátu PČR.
Statistika členské základny okresu Břeclav ze dne 20.3.2017

 

Sumarizace
Průměrný věk 72
celkem členů 935
podle pohlaví
počet žen 447
počet mužů 488
podle vzdělání
základní vzdělání / vyučen 713
středoškolské vzdělání 144
vysokoškolské vzdělání 78
Podle věku
do 20 let 0
21 - 30 let 5
31 - 40 let 7
41 - 50 let 20
51 - 60 let 64
61 - 70 let 277
71 - 80 let 369
81 - 90 let 165
91 - 100 let 28
starších 101 let 0
Podle povolání
dělník 228
rolník 0
technik 13
podnikatel 24
důchodce 602
ostatní 68
Dle vstupu do strany
před rokem 1945 0
1945-1960 167
1961-1975 282
1976-1989 367
1990-1999 39
2000-2009 37
2010 a novější 43
Porady předsedů l. pololetí 2017

Plán porad předsedů na l. pololetí 2018

Plán práce OV KSČM Břeclav na l. pololetí roku 2018

Plán práce OV KSČM Břeclav na 1. pololetí roku 2018

___________________________________________________________________________

Pravidelné body jednání:

- kontrola úkolů z minulého jednání OV a VV KSČM

- informace z jednání VV  JmKV  v  Brně a ÚV v Praze

- informace z porad předsedů ZO KSČM v okrese Břeclav

 

- Leden 16. 1. 2018

Výkonný výbor v 15,00 hod.

___________________________________________________________________________

- Pozor – pokud budou materiály z EO ÚV KSČM Praha !!!!!!!!!!!!!!!!! ( Pokud bude změna v programu, bude včas oznámena)

- výsledky hospodaření OJ KSČM Břeclav za rok 2017 – ( pokud budou materiály z EO ÚV KSČM Praha )

-  výsledky  inventarizace OJ KSČM Břeclav za rok 2017

Okresní výbor v 16,00 hod.

___________________________________________________________________________

- výsledky hospodaření OJ KSČM Břeclav za rok 2017 – ( pokud budou materiály z EO ÚV KSČM Praha)

- výsledky inventarizace OJ KSČM za rok 2017

- kontrola úkolů k přípravě Okresní konference konané dne 10. 2. 2018

 - informace z výročních členských schůzí základních organizací OV KSČM Břeclav za rok 2017

- příprava na volby do Senátu a do městských a obecních zastupitelstev v roce 2018 – ustanovení OVŠ

- plán práce redakční rady okresního „ZPRAVODAJE“

- různé

 

- Únor 12. 2. 2018 v 16, 00 hod.

   Okresní výbor:

___________________________________________________________________________

- vyhodnocení Okresní konference ze dne 10. 2. 2018 a příprava na  KK v Brně dne 17. 3. 2018

- volba VV. OV. KSČM Břeclav

- příprava na volby do Senátu a městských a obecních zastupitelstev roce 2018  - OVŠ

- příprava na Mimořádný sjezd KSČM duben 2018

- příprava na kulturní a společenské akce:

  a/ informace k  uctění 80. Výročí únorových událostí v roce 1948 

   b/ Mezinárodní den  žen ( březen )

   c/ osvobození města Břeclavi a okolních měst a obcí ( duben )

   d/ oslava Svátku práce 1. máj, Pietní akt – Hustopeče ( květen )

   e/ Mezinárodní den dětí ( červen )

- různé

 

 

- Březen:  20. 3. 2018 v 16, 00 hod.

   Výkonný výbor:

___________________________________________________________________________

- informace z krajské konference v Brně dne 17. 3. 2018

- příprava na Mimořádný sjezd KSČM duben - 2018

- příprava na volby do Senátu a městských a obecních zastupitelstev roce 2018 – OVŠ

- příprava a informace na oslavu osvobození okr. Břeclav RA

 - příprava POZ na oslavu 1. máje

- příprava na Pietní akt – Hustopeče, MDD (Břeclav, Mikulov)

- různé

 

 

- Duben:  9. 4. 2018 v 15,00 hod.

  Výkonný výbor:

___________________________________________________________________________

- výsledky hospodaření OJ KSČM Břeclav za I. čtvr. roku 2018 – pokud budou materiály z EO ÚV Praha

- Okresní výbor: v 16,00 hod.

_________________________

- výsledky hospodaření OJ KSČM Břeclav za I čtvr. roku 2018 – pokud budou materiály z EO ÚV Praha

- příprava na volby do Senátu a městských a obecních zastupitelstev v roce 2018 – OVŠ

- informace k osvobození okr. Břeclav RA

- kontrola POZ na oslavu 1. máje a MDD (Břeclav, Mikulov)

- různé:

- Květen:  14. 5. 2018 v 16,00 hod.

  Výkonný výbor:

___________________________________________________________________________

- vyhodnocení oslav 1. Máje a Pietního aktu - Hustopeče

- příprava na volby do Senátu a do městských a obecních zastupitelstev v roce 2018 - OVŠ

- kontrola POZ na oslavu MDD (Rada ZO KSČM Břeclav) s. Chmela

- informace o spolupráci OV KSČM Břeclav se společenskými organizacemi

- různé

- Červen:  4. 6. 2017 v 16,00 hod.

   Výkonný výbor:

___________________________________________________________________________

- příprava na volby do Senátu a do městských a obecních zastupitelstev v roce 2018 - OVŠ

- kontrola plnění usnesení z OK KSČM Břeclav ze dne 10. 2. 2018

- informace ze společenské akce MDD (Rada ZO KSČM Břeclav) s. Chmela

- termíny a obsahový plán na II pol. roku 2018

- různé:

 

Plán práce Výkonného výboru a Okresního výboru KSČM Břeclav, může být doplněn nebo změněn podle potřeb OV KSČM Břeclav nebo vyšších stranických orgánů.

                                                                                 předseda OV KSČM Břeclav:

                                                                                      JUDr. Šprtel  Stanislav

Stav členské základny ze dne 29.1.2018

Stav členské základny ze dne 29.1.2018

Sumarizace

Průměrný věk

72

celkem členů

907

podle pohlaví

 

počet žen

437

počet mužů

470

podle vzdělání

 

základní vzdělání / vyučen

668

středoškolské vzdělání

152

vysokoškolské vzdělání

86

 

Podle věku

do 20 let

0

21 - 30 let

5

31 - 40 let

8

41 - 50 let

21

51 - 60 let

50

61 - 70 let

236

71 - 80 let

391

81 - 90 let

167

91 - 100 let

29

starších 101 let

0

 

Podle povolání

dělník

214

rolník

0

technik

13

podnikatel

25

důchodce

588

ostatní

66

 

Dle vstupu do strany

před rokem 1945

1

1945-1960

151

1961-1975

274

1976-1989

360

1990-1999

37

2000-2009

35

2010 a novější

49

Dotlouklo srdce hraničáře

Dotlouklo srdce věrného člena

 

Vedení Okresní rady KČP Břeclav dává na vědomí všem věrným hraničářům, bývalým příslušníkům Pohraniční stráže ČSSR, členům KČP, členům KSČM i ostatním levicovým organizacím a seskupením, že nás na velikonoční pondělí dne 2. dubna 2018, týden před svými 91. narozeninami zcela nečekaně opustil náš soudruh Ladislav Struška, dlouholetý a věrný člen naší strany, bývalý příslušník a major v.v. Pohraniční stráže ČSSR, zakládající člen a také čestný předseda Okresní rady KČP Břeclav. Celý svůj život zasvětil službě vlasti, práci ve straně a svoji přísahu vlasti nikdy neporušil.

Ladislav Struška se narodil 09. 04. 1927 ve Vysokém Poli na Valašsku do dělnické rodiny. Otec byl dělníkem u fy Baťa, matka v domácnosti, rodina měla k dispozici kousek políčka a 2 kravky. Narodil se jako třetí z 8mi dětí, z nichž do současnosti žil pouze on a jeho mladší sestra Františka. Ve Vysokém Poli chodil do obecné školy, jiná tady nebyla a pokračoval docházkou do měšťanské školy ve Valašských Kloboukách, vzdálených cca 10 km od jeho bydliště, které v zimě i v létě musel absolvovat tam i zpět pěšky za každého počasí. V té době nebyl žádný školní autobus, či jiná možnost se do školy dostat. Po absolvování měšťanské školy nastoupil do učení na tehdy jediné volné místo ve Zlíně a zde se i přes veškerý odpor vyučil holičem.

Za druhé světové války byl ročník 1927 v roce 1945 povolán k nuceným pracem na zákopech do Německa, když v Otrokovicích povolanci nastoupili do připraveného vlaku, zazněly sirény ohlašující  nálet, vlak vyjel z nádraží a Ladislav využil tehdy způsobeného zmatku a utekl zpět domů a do konce války se skrýval a pracoval na černo v lese, na sázení stromků, zpracování dřeva atd., aby přispěl na své živobytí.

V této době využil svého dosaženého výučního listu a stříhal a holil partyzány, kteří ve Vizovických horách operovali a své spojence našli nejen na Ploštině, ale i v ostatních přilehlých vesničkách.

V dubnu roku 1945 při práci v lese se stal nechtěným svědkem vypálení Ploštiny. Měl vlastně velké štěstí, protože komando zlínského gestapa mířící na Ploštinu postupovalo lesem z opačné strany a bralo s sebou každého, kdo v tu dobu v lese pracoval. Štěkot psů, křik a viditelný oheň lesní dělníky donutil k urychlenému opuštění práce v lese a vyhledání úkrytu. Teprve následující den se dověděli, co se vlastně na Ploštině odehrálo. Tyto zkušenosti formovaly jeho životní postoje a po skončení války v r. 1946 vstoupil do KSČ.  Protože potřeboval najít vhodné zaměstnání, nečekal, a když přišla výzva k osídlování pohraničí a organizovaly se brigády na sklízení úrody ve vysídlených oblastech, chtěl pomoci budovat svobodnou republiku a přihlásil se na zemědělskou brigádu do pohraničí do Hlinska u Osoblahy. Zde sklízel úrodu z polí, jezdil s koňmi a prostě dělal vše, co bylo třeba. Tak plynul čas v osvobozené republice a přišlo předvolání k odvodu. V roce 1948 byl odveden a nastoupil k základní vojenské službě. Byl získán pro bezpečnostní službu (SNB) a absolvoval půlroční přípravu pro tuto činnost. Po absolvování přípravy nastoupil k ochraně státních hranic do Nové Pece na Šumavě. Po roce služby na státní hranici byl vyslán na půlroční vojenskou akademii do Prahy a pak již se ochrana státní hranice stala jeho celoživotním posláním.

Vrátil se ke službě na státní hranici do Nové Pece, později sloužil v Horní Plané, a když rodiče zestárli a potřebovali jeho pomoc, požádal o přeložení na Moravu, kde sloužil v Hrušovanech nad Jevišovkou, poté v Březí a nakonec zakotvil v Břeclavi, kde žil dosud.

V roce 1951 se oženil a jeho manželka Anna s ním obětavě sdílela vše, co služba na hranici vyžadovala. Krátce po narození prvního syna Ladislava a po přidělení bydlení v Horní Plané se manželé již neopustili až do roku 1974, kdy jeho žena Anna po těžké nemoci zemřela. Z jejich manželství se narodil ještě druhý syn Vlastimil. O oba syny se po smrti manželky Ladislav vzorně staral a vystrojil oběma pěknou svatbu a přivítal na svět později svá 4 vnoučata. Dnes má kromě nich již i 4 pravnoučata.

Ladislav se znovu oženil až v roce1980 s JUDr. Martou Struškovou, s níž žil dosud. Z tohoto manželství se žádné děti nenarodily, ale za svoji přijal dceru JUDr. Marty Struškové z jejího prvního manželství, Zuzanu a dalším vnukem se mu stal její syn Jakub.

Svoji službu na hranici ukončil odchodem do důchodu v r. 1982 ve funkci velitele výcvikového praporu PS Břeclav s hodností majora. Pak dalších několik let pracoval na ONV Břeclav na oddělení CO.

Ladislav Struška byl vždy aktivním členem KSČ, po ukončení služby se stal předsedou ZO KSČ ve Staré Břeclavi, kde bydlel, později byl zvolen do funkce předsedy OV KSČM v Břeclavi (r. 1992) a i když po několika volebních obdobích tuto funkci předal mladšímu, stále pracoval v dalších stranických funkcích v ZO, členem výboru u Milana Svrčka byl doposud. Mimo to byl jistý čas i předsedou OV svazu zahrádkářů atd.

Na svoji službu na hranici byl vždy hrdý a nikdy se za ni nestyděl i přes útoky, které po roce 1989 museli pohraničníci poslouchat. Aktivně se proto zapojil do KČP ihned v počátcích jeho vzniku (sekce – Znojmo) a stal se zakladatelem OR KČP v Břeclavi a jejím dlouholetým předsedou. Byl také po léta členem Národní rady KČP v Praze. I nyní byl členem KČP v Břeclavi, funkci předsedy předal mladšímu, ale vzhledem k jeho podílu na práci a zkušenostem v práci KČP byl zvolen čestným předsedou OR KČP. Zdraví ho v poslední době velmi zlobilo, přiměřeně k věku a dle svých možností se snažil činnost OR KČP podporovat a účastnit se klubových akcí.

V Ladislavu Struškovi ztrácí břeclavská okresní rada nejen svého čestného i zakládajícího předsedu, ale i velmi aktivního člena, který se podílel na organizování veškerých akcí a byl vždy přínosem pro naši práci.

Čest jeho památce!!!

 

                                                                                                    JUDr. Marta Strušková

                                                                                                      JUDr. Jaroslav Baťka               

 

Globalizovať či deglobalizovať: hlavná dilema súčasnej ľavice

  Globalizovať či deglobalizovať: hlavná dilema súčasnej ľavice

PhDr. Ľuboš Blaha, Ph.D. (* 7. prosinec 1979) - poslanec Národnej rady Slovenskej republiky za stranu SMER-SD, předseda výboru Národnej rady Slovenskej republiky pro európske záležitosti, neomarxistický filozof a politolog

Postupujúca neoliberálna globalizácia vyvoláva čoraz väčší odpor pracujúcich ľudí v Európe aj rozvojovom svete. Ľavica je vnútorne hlboko rozdelená na antiglobalistickú časť, ktorá volá po návrate k štátnej suverenite, národnej či regionálnej demokracii a komunitarnym hodnotám a alterglobalisticku časť, ktorá volá po denacionalizácii, obhajuje progresívnejší nadnárodny režim ľudských práv a obhajuje kozmopolitne hodnoty. Z hľadiska elektoratu má antiglobalizmus podporu u robotníkov, chudobných či menej mobilných ľudí ; alterglobalizmus je novým "náboženstvom" vzdelaných mestských stredných tried, ktoré obvykle hľadajú alternatívu neoliberalizmu, no nie liberalizmu. Geopoliticke problémy (spor Západu a Ruska), obchodné dohody (TTIP, CETA) či migračne krízy (kvoty) umocňujú toto rozdelenie, keď si ľavičiari vzájomne nadávajú striedavo do fašistov či naopak slniečkarov. Kým ľavica tieto vnútorné spory neprekoná, hlavný politický spor sa presunie od sociálno-ekonomických otázok k stretu medzi konzervativizmom a liberalizmom, čo môže viesť k marginalizacii ľavice ako takej a k víťazstvu buď neoliberálnej alebo fašistickej formy barbarstva. Ľavica sa musí vrátiť k sociálno-ekonomickému zapasu za pracujúcich ľudí, k Marxovi a k radikálnym antikapitalistickym alternatívam, ktoré prekonávajú malomestskú konzervativivno-liberalnu logiku - musí sa vrátiť k socializmu.

 

Komunistická strana Čech a Moravy

 Sledujte také stránky https://www.kscm.cz/

My se vlků nebojíme

Od začátku dubna probíhaly v jednotlivých obcích našeho okresu pietní akty k ukončení 2. světové války. Vzpomínkové akce postupovaly tak, jak postupně Rudá armáda osvobozovala naši zemi. Kromě akcí pořádaných v našem okrese jsme se účastnili i akcí jinde. Tak si některé připomeneme.

Po stopách Rudé armády se už třetím rokem vydávají členové motorkářského klubu Noční vlci. Na svou jízdu Evropu nazvanou „Cesty vítězství“ se poprvé vydali při 70. výročí konce Velké vlastenecké války. Poprvé tak vyrazili v době, kdy více, než jindy je nutné připomínat si hrůzy války, navíc v době, kdy se ruský národ stal veřejným nepřítelem. A proto se i Noční vlci stali veřejnými nepřáteli. První ročník byl provázen silnou mediální kampaní proti jízdě po stopách osvobození. Média se snažila přesvědčit všechny o ruské provokaci. Polsko zakázalo vstup motorkářů na své území a také další země se snažili jim cestu znepříjemnit. Naštěstí jim to nevyšlo. V minulých dvou letech jsme se na mostě nad dálnicí D2 s kolonou motorkářů loučili při přejezdu na Slovensko. Letos změnili trasu. Ve čtvrtek 4. 5. jsme tak mohli přivítat Noční vlky při vjezdu do naší republiky ze Slovenska. V pátek 5. května jsme pak společně s nimi uctili památku padlých na Ústředním hřbitově v Brně. Téměř každá sovětská rodina ztratila ve válce někoho ze svých příbuzných. I v koloně jsou potomci padlých. Jeden příklad za všechny. Mezi motorkáři je i občan Čečenské republiky, jménem Šamil, který jede po stopách svého děda. Ten začal svoji pouť s Rudou armádou v r. 1941 v Brestu a došel až do Berlína v r. 1945. Fotku svého děda má Šamil nalepenou na motorce.

Z Brna se kolona vydala dál na Prahu, pak přes Děčín do Berlína. Ve všech městech je čekají lidé, kteří si spolu s nimi připomenou hrdinství jejich předků.

Této velké akce se kromě motorkářů z Ruské federace účastní i jezdci z Polska, Bulharska, Balkánu, Německa a samozřejmě i z Čech, Moravy a Slovenska. I přes snahu některých zemí, zamezit vstupu kolony na území EU, doufejme, že i příští rok Noční vlci svou trasu projedou.  

Další zajímavou akcí byl pochod Nesmrtelného pluku v Brně. Akce, která je jen o málo starší, než Cesty vítězství. V Rusku se k pochodu připojují ti, kdo chtějí uctít památku svých příbuzných. S jejich fotografií v rukou tak kráčí po celé Ruské federaci 9. května, v den konce Velké vlastenecké války, miliony lidí. Pochod se postupně přenesl do mnoha světových měst. V Brně se na letošním druhém pochodu sešlo okolo 300 účastníků. Mnozí s fotkami svých předků, to převážně Rusi, žijící tady. Ale podpořit a vzpomenout na konec války přišli i jiní. Součástí bylo i kulturní vystoupení, při kterém jsme si s ruskými hudebníky mohli zazpívat známé písničky.

Dnešní doba, média, někteří politici se snaží znevažovat hrdinství vojáků Rudé armády. Oslavy ve městech, které „osvobodili“ Američané, probíhají za silné účasti veřejnosti, médií a politických elit. O to více je důležité, účastnit se akcí, oslavujících skutečné hrdiny. Vojáky, kteří prošli tisíce kilometrů, aby za cenu mnoha milionů životů, osvobodili velkou část Evropy od nacismu a fašismu. Neupírám zásluhy i jiným armádám, ale Rudé armádě dlužíme nejvíc.   

Kateřina Stiglerová

foto ve Fotogalerii akcí

Jan Urban: Klíč k pochopení vládní krize – miliardy pro Diag Human
  -    -  

D4S_3766Zdroj Autor: Úřad vlády ČR

KOMENTÁŘ Andrej Babiš jako politik zneužíval média a nemluvil pravdu – naprosto stejně, jako špičky ODS a ČSSD celých více než dvacet let před ním. Hysterická reakce ČSSD, podpořená ODS a TOP 09, se ale najednou snaží dostat za každou cenu a co nejrychleji z vlády ministra financí. Proč?

Nabízí se domněnka, že celá slavná „ústavní a vládní krize“ slouží jenom k odvrácení pozornosti od skutečného problému. A zodpovědnost za něj, často za hranicí trestného jednání, mají výhradně konkrétní politici z ODS a ČSSD.

ČÍST DÁL

Kudy vede cesta z barbarství

 Kudy vede cesta z barbarství

PhDr. Josef Skála, CSc. - (* 27. května 1952) je český politik a podnikatel, novinář a publicista, VŠ pedagog, politolog, v letech 2009 až 2010 a opět od roku 2016 místopředseda KSČM

Kdy a proč se kapitalismus „reformuje“ sám?

Co ho k tomu nutí proti jeho vůli?

Nakolik ho k tomu nutí dnešní poměr sil?

Nakolik „reformovatelný“ je i kapitalismus XXI. století?

Nakolik reformní je dnešní „reformní“ levice?

Co se změnilo ve většinovém veřejném mínění?

Kam se tematicky posunuli naši političtí soupeři?

Co nám vzkazují výsledky voleb v letech 2014 a 2017?

Co hrozí rolí „užitečného idiota“ – a kudy z té pasti ven?

 

Tři klíčové otázky politické maturity dneška:

a) Jak neulpět v nářcích nad následky a obnažit příčinné vazby?

b) Jak rozbořit čínskou zeď mezi cílem a politikou pro „tady teď“?

c) Jak právě tím promluvit z duše většiny, a ne za zavřenými dveřmi vlastních schůzí?

 

Zná někdo jinou cestu, jak neodevzdat kritické nálady „reformním“ slibotechnám, švindlu miliardářova PR nebo mucholapkám jalového populismu a pravicového extremismu?

Rámcový plán práce VV ÚV KSČM a ÚV KSČM na II. pololetí 2017

Ke stažení ZDE

Proměny evropské a světové ekonomiky: jak ovlivní Českou republiku?

 Proměny evropské a světové ekonomiky: jak ovlivní Českou republiku?

PhDr. Jiří Malý, Ph.D. - ředitel Institutu evropské integrace při NEWTON College

Světová finanční a ekonomická krize z let 2008-2009 přinesla konec modelu ekonomického růstu uplatňovaného ve vyspělých státech od počátku 70. let 20. století, jehož podstatnou součástí byla hypertrofie finančního sektoru a značný nárůst zadlužení vlád, domácností i finančních institucí a nefinančních firem. Jako příčiny této světové krize byly identifikovány následující faktory – nadměrná likvidita v ekonomice, nadměrné zadlužení veřejného i soukromého sektoru, enormní nárůst objemu finančních derivátů, neadekvátní zvýšení rozsahu finančního sektoru a jeho odtržení od reálné ekonomiky a institucionalizace morálního hazardu. Nestandardní hospodářské politiky přijaté vládami a centrálními bankami k překonání důsledků světové krize nakonec neodstranily příčiny krize, ale vedly k jejich dalšímu prohloubení – objem likvidity v ekonomice i velikost a míra zadlužení jsou dnes ještě vyšší než před krizí. To pro budoucnost evropské a světové ekonomiky nevytváří ty nejlepší podmínky a představuje to samozřejmě riziko i pro Českou republiku.

Světová finanční a ekonomická krize z let 2008-2009 dále urychlila a prohloubila změny, ke kterým začalo docházet už v období před krizí. Patří k nim postupný pokles velikosti a významu ekonomik USA a Evropské unie a naopak nárůst velikosti a významu ekonomik Číny a Indie. Podle ukazatele hrubého domácího produktu v paritě kupní síly je ekonomika Číny od roku 2014 větší než ekonomika USA. V roce 2016 byla čínská měna uznána Mezinárodním měnovým fondem jako pátá světová rezervní měna – vedle dosavadního amerického dolaru, eura, japonského jenu a britské libry. Čínské přímé investice v EU jsou dnes několikanásobně vyšší než přímé investice EU v Číně. Čína rovněž posiluje svůj inovační potenciál a čínské výdaje na výzkum a vývoj v poměru k hrubému domácímu produktu již překonaly průměrnou úroveň Evropské unie. Zároveň Čína iniciuje nebo se podílí na vytváření nových mezinárodních institucí se silným čínským vlivem, jako jsou Nová rozvojová banka BRICS nebo Asijská banka pro investice do infrastruktury, které konkurují tradičním mezinárodním institucím pod silným vlivem USA, jako jsou Mezinárodní měnový fond nebo Světová banka. Svět je tak svědkem přesunu ekonomické a politické moci od stávajícího hegemona – USA – k jiné ambiciózní zemi – Číně – a postupného směřování od unipolárního k multipolárnímu systému. Na tyto procesy musí nepochybně reagovat i Česká republika, aby z nich mohla vytěžit pozitivní efekty.

Dalším charakteristickým rysem dnešního světa je krize evropského integračního procesu. Evropská unie nedokázala od roku 2010 efektivně vyřešit žádnou krizi, které čelila. Evropská unie nedokázala vyřešit dluhovou krizi v Řecku a dalších zemích eurozóny, neodstranila její příčiny, pouze ztlumila – alespoň dočasně – některé její projevy. Evropská unie nedokázala vyřešit problémy finančního sektoru v některých – zejména jižních – členských státech EU. Evropská unie nedokázala vyřešit migrační krizi ani s ní související bezpečnostní problémy a rizika, Evropská unie nedokázala vyřešit ani ukrajinskou krizi, na jejímž spuštění se přitom sama podílela. Mezi zeměmi Evropské unie se prohlubují rozdíly v ekonomickém vývoji, v ekonomické úrovni a v úrovni konkurenceschopnosti. Tento neuspokojivý vývoj EU má i politické důsledky – v členských zemích Evropské unie rostou volební výsledky politických stran s kritickým nebo odmítavým postojem k EU a Velká Británie v referendu v roce 2016 dokonce zvolila vystoupení z Evropské unie. Česká republika bude muset v důsledku těchto událostí znovu definovat svůj postoj k evropskému integračnímu procesu a zvážit poměr přínosů a nákladů svého členství v Evropské unii.

Aby toho nebylo málo, svět zároveň vstupuje do nové fáze významné technologické změny, do období tzv. čtvrté průmyslové revoluce. Ta podle předpokladů přinese výrazné změny v charakteru výroby i ve struktuře výrobních nákladů. Komplexní robotizace pracovně náročných výrob, inteligentní výrobní systémy, 3D tisk, internet věcí a další prvky čtvrté průmyslové revoluce povedou ke zkrácení výrobních a dodavatelských řetězců z organizačního i geografického hlediska, k dalšímu snížení potřeby pracovních sil, zejména nízkonákladových, a tedy i k dalšímu snížení podílu pracovních nákladů na celkových výrobních nákladech a ke zvýšení významu dopravních nákladů. Výroba se bude přesouvat blíže ke spotřebitelům, takže se bude zřejmě přesouvat i z nově industrializovaných a rozvojových zemí zpět do vyspělých států. V důsledku toho se předpokládá nárůst výrobních kapacit ve vyspělých státech a naopak pokles výrobních kapacit a značný úbytek zejména nízkonákladových pracovních míst v nově industrializovaných a rozvojových zemích s výjimkou Číny, která by měla dosáhnout efektů podobných jako vyspělé státy. Národní ekonomiky by měly být méně provázány než dnes, měl by být méně potřebný mezinárodní obchod, a proto by měla poklesnout i potřeba dohod o volném obchodu a jednotného vnitřního trhu EU. Čtvrtá průmyslová revoluce zřejmě sníží význam Evropské unie. České republice dávají tyto procesy příležitost změnit své postavení v rámci evropské a světové ekonomiky – měla by usilovat o přilákání co největšího množství průmyslových výrob a podporovat změnu vlastnické struktury firem ve směru posílení domácích vlastníků a oslabení vlastníků zahraničních. To by mohlo pomoci snížit rozsah odlivu zisků z České republiky, zvýšit tempo ekonomického růstu a přispět k udržitelnému stavu veřejných financí v České republice. Je však otázkou, jestli je taková politika realizovatelná v rámci podmínek a práva Evropské unie. Z tohoto hlediska se redefinice vztahu České republiky k EU do budoucna jeví jako klíčová.

Historie barbarství a jak ji neopakovat

  Historie barbarství a jak ji neopakovat

Mgr. Věra Klontza-Jaklová - archeoložka, VŠ pedagožka, spisovatelka, básnířka, překladatelka, členka KSČM, (*1970) 

Je logické, že v současné době plné palčivých rozporů v sociální, politické, ekonomické, ekologické i etické sféře, prohlubovaných neúčinnými politickými opatřeními, se stále více lidí ptá: co je možné s tímto stavem dělat? Zda vůbec? Je možné hledat historické analogie, podobné situace, které by případně napověděly, jak by mohl další vývoj postupovat? Existují vůbec případy, kdy se společnosti podařilo krizi nebo katastrofu odvrátit, případně zmírnit dopady? Příspěvek analyzuje typická zlomová dějinná období (kolaps doby bronzové, pád římské říše, první světovou válku) a pokouší se definovat společné i rozdílné faktory, které vývoj ovlivňovaly a určovaly. Pokouší se odpovědět na otázku, do jaké míry a čím je budoucnost determinovaná a jakou roli hraje rozhodnutí a aktivita lidu.

 

 

Socialismus je cestou pracujícího člověka k osvobození z imperialistického barbarství

  Socialismus je cestou pracujícího člověka k osvobození z imperialistického barbarství

Mgr. Aleš Hubert - předseda ZO KSČM Zbýšov, člen KSM

Práce je životní nutností člověka. Člověk vyjadřuje touto uvědomělou, účelnou činností svůj vztah k přírodě a přetváří ji. Uvědomělou prací se člověk odlišuje od ostatních živočišných druhů. Stále zvyšující se stupeň dělby práce určuje míru závislosti jedince na společnosti.

Každou společnost určuje výrobní způsob, každého člověka určuje místo v ekonomicko-společenské formaci. Pro kapitalismus, tj. pro formaci ve které žijeme, je hlavním výrobním vztahem vztah námezdní. Vzhledem k postavení pracující třídy, vzhledem ke kolektivnímu způsobu výroby a soukromému usurpování zisku mluvíme o vykořisťování člověka člověkem. V souhrnu je možné nazvat vztah zaměstnance a zaměstnavatele jako námezdní otroctví. Existence tříd se pádem socialistické soustavy nestala „neplatnou komunistickou propagandou“, ale naopak globalizace (imperialismus) třídní protiklady zjednodušil.

Tato skutečnost je předmětem střetávání politických a ideologických požadavků. Úkolem, který stojí před pokrokovými silami je vést uvědomělý ideologický a politický boj za překonání zastaralých výrobních vztahů, které ženou stále větší část populace do podmínek nedůstojných 21. století.

 

Zmizel proletář v propadlišti dějin?

 Zmizel proletář v propadlišti dějin?

JUDr. Ivan Hrůza - podnikový právník  člen zastupitelstva MČ Praha 6 od roku 2006  (*3. srpna 1954)

Cílem příspěvku je oživit téma dělnické třídy, zdůvodnit nutnost návratu k této specifické filozofické třídní kategorii. Moje pojetí navazuje na teoretické rozbory I. Hrůzy st.

 

Seznam kandidátů pro volby do JMKZ

Okresní konference  KSČM Břeclav dne 28.1.2012 schválila seznam kandidátů do JMKZ

1. Levák Leopold

– 64 let, důchodce, člen KSČM , dlouholetý městský i krajský zastupitel, člen VV OV KSČM – lídr okresu Břeclav

2. Živná Ludmila

– 60 let, důchodkyně,členka KSČM, dlouholetá městská zastupitelka v Hustopečích, krajská  zastupitelka, členka OV KSČM

 

3. Ing. Blažej Stanislav

- 66 let,důchodce, člen KSČM,dlouholetý městský zastupitel Břeclavi člen OV KSČM

 

4. JUDr. Šprtel Stanislav

-57 let,zaměstnanec,člen KSČM,městský zastupitel Mikulova, místopředseda ZO KSČM

 

5. Tesařík Zdeněk

– 46 let, starosta obce Tvrdonice, člen KSČM, člen OV KSČM kandidát do Senátu PČR pro volby 2012 volební obvod 56

 

6. Florus Martin

- 61 let, důchodce,člen KSČM, dlouhodobý městský zastupitel Břeclavi člen výboru ZO KSČM č.64

 

7. Uhlíř Petr

– 47 let,podnikatel, člen KSČM,dlouholetý zastupitel města Lanžhot, předseda ZO KSČM

 

8. Ráček Miroslav

- 49 let, OSVČ, člen KSČM, místopředseda ZO KSČM

 

9. Veskernová Eva

– 60 let, důchodkyně,členka KSČM, členka ZO KSČM Pohořelice

 

"Jiní o lidech my s lidmi"

Kapitalismus versus Země

Kapitalismus versus Země

Mgr. Anna Mikulenková - 

Kapitalismus dnes ohrožuje nejen další vývoj civilizace, ale i fyzické přežití lidstva, a dost možná dokonce samotnou existenci života na planetě Zemi. Kapitalistický výrobní způsob navzdory veškerému úsilí stále výrazněji narušuje základní životní podmínky nás všech. Logika systému je neúprosná: aby přežil, musí se nepřetržitě rozšiřovat, a pohlcovat tak exponenciálně rostoucí kvanta materiálu a energie. Výsledkem je katastrofický rozvrat metabolické výměny mezi společností a přírodou a entropizace biosféry. Základním hnacím motorem tohoto zkázonosného pohybu je přitom akumulace kapitálu, která je primárním - ne-li jediným – cílem takto organizovaných společností. Centralizace kapitálu předpokládá nekonečný ekonomický růst, planeta však nekonečná není. Globální kapitalismus tak nevyhnutelně směřuje ke globálnímu kolapsu.

Aktuální levicová bezpečnostní politika

Aktuální levicová bezpečnostní politika

Ing. Václav Fišer - kandidát do PS PČR ve volbách 2017, odborník na civilní nouzové plánování či krizový management, nyní působí u ZS JmK

O bezpečnosti či o nebezpečnosti v současném světě se toho každý den dovídáme velmi mnoho a v nejrůznějších souvislostech. Je to téma naprosto zásadní pro správné vnímání současnosti v kontextu minulosti a výhledu do budoucnosti. Bez ohledu na války a období míru prostupuje usilování o bezpečnost naším bytím permanentně. Je také vneseno do zákonů a politických dokumentů, o které je opřena tzv. bezpečnostní politika. Platí přitom, že i když existuje snaha pokládat bezpečnost za kategorii věcně nepolitickou, je bezpečnostní politika z podstaty pojmu vždy řekněme třídní. Legitimní otázkou tedy je, co činí bezpečnostní politiku levicovou, popřípadě komunistickou? Dává dostatečnou odpověď shrnutí problematiky ve sjezdových materiálech IX. sjezdu KSČM? Je vůbec možné se k tématu při jeho složitosti postavit jednoznačně levicově?

Na první otázku není odpověď jednoduchá, u druhé otázky je zapotřebí si přiznat odpověď zápornou. Příspěvek se pokouší odpovědi alespoň přiblížit.

 

Trpké zkušenosti Theodora Adorna

Trpké zkušenosti Theodora Adorna

 

Mgr. Jiří Boháček, Dr. - odborník v oblasti marketingu a sociologie. Je autorem řady odborných publikací v Čechách i v zahraničí. V současné době působí na Fakultě podnikového hospodářství VŠE v Praze a na katedře marketingu soukromé vysoké školy VŠEM

V příspěvku jsou představeny základní myšlenky významného sociologa Theodora Adorna představitele kritické teorie frankfurtské školy týkající se barbarizace kapitalistické společnosti. Tyto myšlenky jsou obsaženy v Adornově práci Minima moralia s podtitulem Reflexe z porušeného života, v níž autor s pomocí aforismů uvažuje o jednotlivých negativních stránkách moderní společnosti, která se stále více zvrhává do iracionality a jejíž členové opouští i ty nejzákladnější morální hodnoty. Ačkoliv na základě svých trpkých životních zkušeností s nacismem i americkou konzumní společností Adorno postupně dospívá k velmi pesimistickému pohledu na vývoj lidstva, nevzdává se naděje na jeho zlepšení. Ideální společnost je sice nedosažitelná, ale pokud lidé nerezignují na snahy po dosažení ideálu, má společnost šanci se z devastující iracionality vymanit.

Malé zamyšlení

Miloš Zeman

Přímá volba prezidenta
Do jmenování do funkce prezidenta zvoleného přímou volbou zbývá jen pár dní. Mnoho novin, televizních pořadů i článků na internetu věnovalo tomuto tématu nemálo prostoru. Chci také k tomu něco napsat, ale nechci vás zatěžovat statistikou, spíše se podělit o zážitky.

První kolo
Do prvního kola šlo devět kandidátů, ze kterých vyšli dva kandidáti s nejvíce hlasy.
Seděla jsem ve volební komisi jednoho okrsku a bylo velmi zajímavé sledovat, jak občané berou přímou volbu prezidenta vážně a zodpovědně. První kolo bylo "zahřívací". Vybíralo se z mnoha kandidátů. Lidé pečlivě vybírali, komu dají svůj hlas. Na konci prvního kola při sčítání hlasů panovalo napětí, kolik hlasů dostanou jednotliví kandidáti.


Všichni občané dostali čtrnáct dní na rozmyšlenou, koho zvolit prezidentem České republiky. Noviny, internet a televize nám kandidáty jednotlivě představovali a náš národ se rozhodoval.

Druhé kolo
Ve druhém kole šlo do "tuhého". Vybíral se nový prezident.
Ve druhém kole voleb jsem opět usedla ve volební komisi. Přišlo mnoho lidí, došlo i na přenosnou urnu. Odpovědnost, rozhodování, volba, komu dát hlas, napětí smíšené s obavou, kdo dostane více hlasů a jak to dopadne - tyto pocity byly neustále přítomny při příchodu občanů do volební místnosti. Snad opravdu každý volič si uvědomoval, že volí budoucnost, ve které bude žít on i jeho děti a že mu vážně na tom všem záleží.

Na první i na druhé kolo voleb přišlo mnoho našich členů splnit svou občanskou povinnost.
Výsledek byl pro některé občany překvapením, vzbudilo i nevoli.

Nedokážu posoudit jak to bude vypadat v budoucnosti s novým prezidentem a jaké by to bylo, kdyby vyhrál druhý kandidát. Sama za sebe můžu napsat, že jsem velmi spokojena s výsledkem. Doufám, že si tohle může říct mnoho občanů naší republiky.

Jingles

Stanovy Komunistické strany Čech a Moravy

Stanovy Komunistické strany Čech a Moravy (platné od 19.5.2012)

1. Komunistická strana Čech a Moravy je demokratickou politickou stranou působící podle zákona. Pro své označení používá zkratku KSČM.

2. KSČM je právnickou osobou, působící na území České republiky.

3. Sídlem ústředních orgánů KSČM je Praha. demokratická společnost

II. Programový cíl a charakter strany

4. Programovým cílem KSČM je socialismus, demokratická společnost svobodných, rovnoprávných občanů, společnost politicky a hospodářsky pluralitní, postavená na maximální občanské samosprávě, prosperující a sociálně spravedlivá, pečující o zachování a zlepšování životního prostředí, zabezpečující lidem důstojnou životní úroveň a prosazující bezpečnost a mír. Program KSČM vychází z marxistické teorie otevřené dialogu s mezinárodním komunistickým a levicovým hnutím, novým myšlenkám a poznatkům. KSČM usiluje o to, aby byla stranou masovou, která pracuje na základě kolektivnosti jednání a rozhodování, samosprávných principů a široké vnitrostranické demokracie.

III. Členství v KSČM

Principy a vznik členství:

5. V KSČM nemá nikdo výlučná práva ani postavení. Působnost členů a funkcionářů strany je určena usneseními sjezdu, Stanovami KSČM (dále jen „stanovy“), organizačním řádem a dalšími vnitřními dokumenty.

6. Se členstvím v KSČM je neslučitelná podpora a propagace hnutí směřujících k potlačování práv a svobod občanů nebo jiná činnost, která je v rozporu s Listinou základních práv a svobod a s mezinárodními dokumenty o lidských a občanských právech.

7. Za člena KSČM může být přijat na základě dobrovolného rozhodnutí občan ČR, který je starší 18 let, ztotožňuje se s jejím programem a stanovami a není členem jiné politické strany nebo politického hnutí. Právo přijímat nové členy má základní organizace KSČM (ve zkratce ZO KSČM) a okresní výbor KSČM (ve zkratce OV KSČM), který zároveň doporučí základní organizaci, kde může člen pracovat.

8. Pro přijetí v ZO KSČM je u žadatele, který byl členem či funkcionářem okresních a vyšších orgánů jiné politické strany nebo politického hnutí, nutné předchozí projednání s OV KSČM, který rozhodne, zda je nutné případné projednání s vyššími stranickými orgány. Bez tohoto postupu není možné žádost o přijetí projednat a schválit.

9. Členství, práva a povinnosti s ním spojené vznikají dnem rozhodnutí členské schůze ZO KSČM nebo OV KSČM o přijetí žadatele za člena.

10. Dokladem o členství v KSČM je členská legitimace, jejíž součástí je příspěvková karta. Tyto doklady předkládá člen ke kontrole orgánům strany na jejich žádost.

Pozastavení a zánik členství:

11. Při chování a jednání člena, které poškozuje vážnost a pověst strany, mu může ZO KSČM nebo vyšší stranický orgán po posouzení situace pozastavit členství nebo výkon svěřených stranických funkcí po dobu nezbytně nutnou.

12. Členství zaniká:

a) vystoupením člena, nebo

b) prokázaným vznikem členství v jiné politické straně nebo v politickém hnutí, nebo

c) kandidaturou na kandidátce jiné politické strany či hnutí bez schválení příslušného stranického orgánu (čl. 58 písm. d, čl. 62 písm. b), nebo

d) ukončením členství za jednání, které je neslučitelné s programem a stanovami strany nebo stranu poškozuje na veřejnosti.

13. Zánik členství podle čl.12 písm. a) a b) konstatuje ZO KSČM na nejbližší členské schůzi.

14. O zániku členství podle čl.12 písm. c) rozhodne příslušný stranický orgán na nejbližším zasedání; možnost odvolání tím není dotčena.

15. K zániku členství podle čl.12 písm. d) dochází:

a) dnem, v němž se členská schůze ZO KSČM usnesla o ukončení členství a člen se ve stanovené lhůtě neodvolal, nebo

b) dnem, kterým členství ukončil vyšší stranický orgán poté, co ZO KSČM byla po dobu delší než třicet dnů od výzvy tohoto orgánu k projednání ukončení členství nečinná, a člen neuplatnil právo na odvolání, nebo kdy tento orgán ukončil členství bez předchozího projednání v ZO z důvodu jednoznačného naplnění čl. 12 písm. d) a člen se neodvolal, nebo

c) dnem, v němž odvolací orgán s konečnou platností potvrdil rozhodnutí o ukončení členství člena, který se proti ukončení členství odvolal.

16. Proti rozhodnutí ZO KSČM, popřípadě OV KSČM, o ukončení svého členství má člen právo se do 30 dnů od doručení rozhodnutí odvolat k okresní rozhodčí komisi KSČM (ve zkratce ORoK KSČM) a dále ke krajské rozhodčí komisi (ve zkratce KRoK KSČM).

17. Proti rozhodnutí krajského výboru (ve zkratce KV KSČM) o ukončení svého členství má člen právo se vždy do 30 dnů odvolat ke KRoK a dále k Ústřední rozhodčí komisi KSČM (ve zkratce ÚRoK KSČM), jejíž závěry jsou konečné. Rozhodne-li o ukončení členství jako první Ústřední výbor KSČM (ve zkratce ÚV KSČM) nebo Výkonný výbor Ústředního výboru KSČM (ve zkratce VV ÚV KSČM), má člen právo se do 30 dnů od doručení rozhodnutí odvolat k ÚRoK KSČM a poté ke sjezdu KSČM, jehož závěry mají konečnou platnost. Po dobu odvolání je odvolávajícímu se pozastaveno členství.

IV. Práva a povinnosti člena KSČM

Práva:

18. Zvolit si ZO KSČM, ve které bude pracovat.

19. Podílet se na formování politiky strany činností v ZO KSČM, stranických orgánech, aktivech i v zájmových kolektivech či klubech KSČM působících podle stanov.

20. Vyjadřovat své názory, připomínky, návrhy a stanoviska na stranických jednáních nebo je podávat písemně příslušnému stranickému orgánu a požadovat jejich vyřízení podle ustanovení článku 40 stanov. Na jednáních stranických orgánů kritizovat kteréhokoli člena nebo orgán KSČM.

21. Být pozván a zúčastnit se jednání stranických orgánů, na nichž se jedná o jeho osobě, návrzích, připomínkách nebo kritice. O přijatých závěrech být informován.

22. Volit, být volen, navrhován a delegován do orgánů KSČM a doporučován do veřejných funkcí.

23. Být informován o průběhu a závěrech jednání orgánů KSČM.

24. Stanoveným způsobem se odvolávat proti rozhodnutí orgánů KSČM.

Povinnosti:

25. Dodržovat stanovy KSČM.

26. Podílet se na uskutečňování programu KSČM, získávat pro něj další stoupence. Politicky a odborně se vzdělávat. Propagovat a objasňovat politiku strany mezi občany, přispívat ke spolupráci levicového hnutí a všech sil usilujících o demokracii a sociální spravedlnost.

27. Pracovat v ZO KSČM, vykonávat stranické a veřejné funkce, do kterých jej zvolily, delegovaly, pověřily nebo doporučily stranické orgány, a skládat jim ze své práce účty. Informovat stranické orgány o skutečnostech, které vedou k pozastavení členství podle článku 11 stanov.

28. Hmotně podporovat stranu, platit členské příspěvky podle ustanovení článku 88 stanov.

V. Vytváření a činnost orgánů KSČM

29. Působnost stranických orgánů je určena usneseními sjezdu, stanovami, organizačním řádem KSČM a vztahuje se na příslušné území, které odpovídá územnímu principu budování struktury KSČM. Zdrojem všech rozhodnutí v KSČM je demokraticky projevená vůle členů. Členové strany, členové stranických orgánů nebo zvolení delegáti rozhodují v souladu se stanovami o uspořádání své organizace nebo příslušného orgánu a o pravid-lech jednání, způsobu hlasování a přijetí usnesení.

30. Při tvorbě orgánů KSČM, v jejich jednání a rozhodování se uplatňují principy vnitrostranické demokracie, samosprávy a kolektivnosti. Orgány jsou tvořeny volbou, delegováním nebo vzájemnou kombinací obou způsobů.

31. Na stejné úrovni je neslučitelná funkce člena revizního nebo rozhodčího orgánu s funkcí ve stranickém řídícím orgánu.

32. Nejvyššími samosprávnými orgány na dané úrovni stranické struktury jsou členská schůze ZO KSČM, konference a sjezd. Tyto orgány na svých jednáních v rámci své působnosti formulují a schvalují zásady politiky KSČM, rozhodují o způsobech její realizace a přijímají další rozhodnutí v souladu s programem a stanovami strany.

33. Nejvyšší samosprávné orgány KSČM si na dané úrovni vytvářejí řídící orgány, stranické výbory (výbor ZO, městský, okresní, krajský a ústřední výbor), které jsou jim ze své činnosti odpovědné. Tyto řídící orgány si zpravidla od úrovně okresu vytvářejí výkonné orgány – výkonné výbory. Z rozhodnutí ÚV, KV a OV KSČM mohou být ustaveny v daném území koordinační stranické orgány – rady. Na tyto rady mohou ÚV, KV a OV přenést část svých pravomocí. Členské schůze volí revizory, konference a sjezd revizní a rozhodčí orgány.

34. Stranické orgány jsou povinny sejít se v určené lhůtě k zasedání na žádost vyšších stranických orgánů. Celá jednání orgánů nebo jejich části mohou být na základě rozhodnutí většiny přítomných členů prohlášena za veřejná.

35. Zvolení členové stranických orgánů se při výkonu svých funkcí řídí programem, stanovami a přijatými usneseními vyšších stranických orgánů.

36. Orgány KSČM jsou schopné se usnášet, je-li přítomna nejméně polovina zvolených delegátů nebo jejich členů, pokud stanovy neurčují jinak. Usnesení je přijato souhlasem nadpoloviční většiny přítomných delegátů nebo členů.

37. Přijatá usnesení a rozhodnutí jsou pro členy a stranické orgány na téže a nižší úrovni závazná.

38. Stranické orgány schvalují kandidáty a sestavují kandidátní listiny pro volby do zastupitelstev, Parlamentu ČR a Evropského parlamentu (EP) na základě primárních voleb, jejichž pravidla schvaluje ÚV KSČM.

39. O zásadních otázkách KSČM rozhodují členové strany v územním referendu. Referendum vyhlásí OV KSČM na žádost alespoň jedné třetiny ZO KSČM, KV KSČM na žádost alespoň jedné třetiny OV KSČM, ÚV KSČM na žádost nejméně jedné třetiny KV KSČM. Referendum může vyhlásit i sjezd nebo ÚV, KV a OV KSČM v obvodu své působnosti z vlastního rozhodnutí. Referendum v téže věci se může konat nejdříve po uplynutí tří let. Obsahové a organizační zajištění referenda stanoví vyhlašovatel předem.

40. Orgány KSČM se vzájemně informují o své činnosti. Vyřizují připomínky, náměty jim určené a informují předkladatele o způsobu jejich využití a výsledcích řešení.

41. Stranické orgány spolupracují s dobrovolným aktivem členů a sympatizujících s KSČM. Podle potřeby vytvářejí stálé nebo dočasné komise, pracovní skupiny, sekce či rady pro odbornou a koordinační činnost. Do nich podle podmínek zařazují zejména odborníky jednotlivých profesí.

42. Pro zajištění své činnosti zaměstnává KSČM nezbytný počet pracovníků. Pracovně právní vztahy se řídí zákoníkem práce, pracovním řádem vydaným ÚV KSČM, zásadami kádrové práce a dalšími pracovně právními předpisy. KSČM pečuje o politický a odborný růst funkcionářů a pracovníků strany.

VI. Vnitřní organizační struktura (jednotky) KSČM

Základní organizace KSČM:

43. ZO KSČM vytvářejí podmínky pro uplatňování práv, povinností, politických aktivit a zájmů členů KSČM i sympatizujících, organizují v okruhu své působnosti plnění přijatých usnesení a podporují veřejné aktivity odpovídající programovým cílům KSČM.

44. ZO KSČM vznikají v územních celcích nebo jejich částech dobrovolným rozhodnutím nejméně tří členů KSČM, a to po registraci příslušným OV KSČM, který vydá o registraci osvědčení.

45. V místech, kde nejsou podmínky pro ustavení a činnost ZO KSČM, působí na základě rozhodnutí OV KSČM stranické skupiny nebo straničtí důvěrníci, kteří jsou začleněni do jedné ze ZO KSČM, nebo je přímo řídí OV KSČM.

46. Nejvyšším samosprávným orgánem základní organizace je členská schůze. Členská schůze ZO KSČM se schází podle potřeby, nejméně však 1x za čtvrtletí. Schůze je schopna se usnášet, je-li přítomna alespoň jedna třetina z celkového počtu členů ZO sníženého o počet nepřítomných trvale omluvených na základě článku 47, písm. f) stanov. O konání výročních členských schůzí rozhoduje ÚV KSČM, který současně stanoví lhůty pro jejich uskutečnění a doporučí obsah jednání.

47. Členská schůze zejména:

a) rozhoduje o přijetí za člena a o ukončení členství;

b) vytváří podmínky k tomu, aby se každý člen ZO KSČM mohl aktivně účastnit stranického života;

c) volí výbor ZO KSČM, volí a odvolává předsedu, členy výboru, revizora ZO KSČM a delegáty na okresní konferenci, volí, deleguje či navrhuje zástupce do stranických orgánů;

d) rozhoduje o svých zástupcích do jiných orgánů a aktivů, navrhuje kandidáty a sestavuje kandidátní listiny do obecních zastupitelstev podle článku 38 stanov, navrhuje kandidáty do krajských zastupitelstev, Parlamentu ČR a Evropského parlamentu, schvaluje pokyny pro jednání, která vedou jménem strany zástupci ze ZO KSČM s jinými orgány nebo organizacemi;

e) schvaluje rozpočet ZO KSČM, kontroluje jeho plnění, schvaluje zprávu o hospodaření a o inventarizaci majetku, které postupuje OV KSČM;

f) ze závažných důvodů může individuálně u svých členů rozhodnout o zproštění plnění některých povinností.

48. Výbor ZO KSČM zejména:

a) rozhoduje o dělbě práce členů výboru;

b) organizuje činnost ZO KSČM, zabezpečuje plnění usnesení přijatých členskou schůzí a vyššími stranickými orgány;

c) sestavuje na základě pokynů OV KSČM a rozpočtových pravidel návrh rozpočtu na kalendářní rok a kontroluje jeho plnění;

d) v souladu s předpisy hospodaří se svěřeným majetkem KSČM;

e) o své činnosti pravidelně informuje členskou schůzi a skládá jí účty ze své činnosti;

f) je v trvalém styku s příslušným stranickým výborem nebo radou vzniklými podle článku 33 stanov, pokud pracuje v jejich působnosti, a s OV KSČM.

49. Je-li v daném území více ZO KSČM, rozhodne OV KSČM o tom, ve které části působí.

50. Rozhodnutím OV KSČM se v územních celcích dané okresní organizace sdružují ZO KSČM a vytvářejí místní, městské, okrskové nebo střediskové rady. OV KSČM jim vymezují v organizačních řádech postavení, pravomoci a úkoly v rozsahu kompetencí postoupených jim ZO a OV KSČM. Provádí jejich registraci a vydávají o tom osvědčení.

51. Členové těchto rad jsou voleni nebo potvrzováni na základě návrhů či přímé volby v ZO KSČM, všeplenárními schůzemi nebo konferencemi, na kterých jsou zastoupeny všechny sdružované ZO KSČM. Tyto orgány volí rovněž předsedu, případně další funkcionáře.

52. Rady zejména:

a) pomáhají okresním výborům organizovat, koordinovat a sjednocovat činnost základních organizací v obvodu své působnosti;

b) sestavují svůj rozpočet, který předkládají ke schválení okresnímu výboru;

c) v souladu s předpisy hospodaří se svěřeným majetkem KSČM;

d) o své činnosti pravidelně informují ZO KSČM ve své působnosti a okresní výbor.

Okresní organizace KSČM:

53. Na území krajů působí okresní organizace KSČM, které sdružují všechny ZO KSČM a stranické orgány vzniklé podle článku 33 a 50 stanov. Městské organizace KSČM v Brně, Ostravě a Plzni působí jako okresní organizace s rozšířenými kompetencemi dle organizačních řádů městských výborů KSČM schválených KV KSČM. Městská organizace KSČM v Praze působí jako krajská organizace podle článků 60 – 66 stanov.

54. Nejvyšším samosprávným orgánem okresní organizace je okresní konference KSČM, která posuzuje zásadní otázky činnosti strany v daném území. Svolává ji OV KSČM zpravidla 1x za dva roky na základě rozhodnutí ÚV KSČM, který současně doporučí obsah jednání a stanoví lhůtu pro její konání. Klíč k volbě delegátů stanoví OV KSČM. Mimořádnou okresní konferenci svolá nejpozději do jednoho měsíce OV KSČM na žádost nejméně třetiny ZO KSČM okresní organizace, na základě rozhodnutí ÚV KSČM, nebo z vlastního rozhodnutí.

55. Okresní konference KSČM zejména:

a) volí předsedu OV KSČM, který je zároveň volen členem OV KSČM a výkonného výboru OV KSČM (ve zkratce VV OV KSČM), volí nebo potvrzuje členy OV KSČM, navržené nebo zvolené členskými schůzemi ZO KSČM. Volí členy okresní revizní komise (ve zkratce ORK) a jejího předsedu a členy ORoK a jejího předsedu, delegáty na sjezd, celostranickou konferenci, krajskou konferenci. Volí nebo navrhuje dle schváleného organizačního řádu KV KSČM členy KV KSČM, KRK KSČM a KRoK KSČM, volí člena ÚV KSČM, doporučuje kandidáty do ÚRK KSČM, ÚRoK KSČM nebo jiných stranických orgánů, komisí a aktivů, schvaluje kandidáty z okresu pro volby do zastupitelstev krajů, Parlamentu ČR a EP podle článku 38 stanov;

b) projednává a přijímá závěry ke zprávě OV KSČM o jeho činnosti a o činnosti okresní organizace, dále ke zprávám ORK a ORoK KSČM za uplynulé období a stanoví jejich hlavní úkoly pro další období;

c) přijímá závěry ke zprávě o hospodaření za uplynulé období a stanoví další úkoly a cíle hospodaření okresní organizace KSČM.

56. OV KSČM jsou vnitřními organizačními jednotkami strany; vznikají registrací, kterou provádí VV ÚV KSČM a vydává o ní osvědčení. Ve své činnosti se OV KSČM řídí organizačním řádem, který schvaluje KV KSČM.

57. OV KSČM organizuje činnost okresní organizace strany v období mezi konferencemi. Řídí ZO KSČM, stranické orgány vytvořené podle článku 33 a 50 stanov, koordinuje působení aktivů, komisí a jiných iniciativních orgánů. Svolává jej předseda OV KSČM nebo jím pověřený funkcionář nejméně 1x za dva měsíce. Mimořádné zasedání musí být neprodleně svoláno na žádost nejméně třetiny členů OV KSČM.

58. OV KSČM zejména:

a) volí a odvolává členy VV OV KSČM, je-li zřízen, místopředsedy a případně další funkcionáře. V období mezi okresními konferencemi v případě nutné obměny nebo při snížení počtu členů OV KSČM odvolává, volí nebo potvrzuje nejméně dvoutřetinovou většinou nové, volí delegáty na celostranickou konferenci, v případě nutné obměny volí a odvolává nejméně dvoutřetinovou většinou své zástupce do KV KSČM;

b) na žádost nejméně třetiny ZO KSČM může nejméně dvoutřetinovou většinou členů OV KSČM odvolat předsedu a zvolit nového;

c) schvaluje opatření k realizaci závěrů okresní konference, organizuje a kontroluje jejich plnění a zaujímá stanoviska k politické, ekonomické a sociální situaci v daném území, s pomocí aktivu připravuje zprávy a návrhy dokumentů pro svá jednání nebo jednání jiných orgánů, předkládá KV KSČM ke schválení organizační řád OV KSČM;

d) rozhoduje o ukončení členství podle článku 12 písm. c) a d) stanov, o svých zástupcích do stranických orgánů a aktivů, navrhuje kandidáty do zastupitelstva kraje, Parlamentu ČR a EP, posuzuje a potvrzuje kandidátní listiny do obecních zastupitelstev vytvořené podle článku 38 stanov;

e) řídí a organizuje volební kampaně do zastupitelských a zákonodárných sborů v obvodu působnosti okresní organizace KSČM, pravidelně pracuje se zastupiteli, poslanci a senátory zvolenými za KSČM, vyhlašuje okresní vnitrostranické referendum;

f) v souladu s předpisy hospodaří se svěřeným majetkem KSČM;

g) schvaluje rozpočet OV KSČM a kontroluje jeho plnění, předkládá ÚV KSČM zprávu o hospodaření a inventarizaci majetku za celou okresní organizaci strany;

h) registruje ZO KSČM a stranické orgány vytvořené podle článku 44 stanov a vydává jim osvědčení;

i) rozhoduje o přijetí za člena KSČM;

j) rozhoduje o zrušení registrace ZO KSČM nebo stranického orgánu vytvořeného podle článků 33, 44 a 50 stanov, pokud jejich činnost je v průběhu jednoho měsíce od doručení jeho výzvy k nápravě nadále v hrubém rozporu s programem a stanovami;

k) přispívá k včasné informovanosti ZO KSČM a vyšších stranických orgánů;

l) eviduje zájmové kolektivy a kluby strany působící v rámci okresní organizace KSČM a dbá, aby jejich činnost byla v souladu s programem a stanovami strany;

m) plní další nezbytné úkoly vyplývající z usnesení vyšších orgánů.

59. VV OV KSČM je výkonným orgánem OV KSČM a je mu ze své činnosti odpovědný. Řídí a organizuje stranickou práci v období mezi zasedáními OV KSČM. Organizuje a kontrolu-je plnění přijatých usnesení. VV OV KSČM se schází nejméně 1 x za měsíc, k jednání jej svolává předseda, případně jím pověřený funkcionář OV KSČM.

Krajská organizace KSČM

60. Na území krajů působí krajské organizace KSČM, které sdružují všechny okresní organizace a orgány zřízené podle článků 33 a 50 stanov v rámci kraje.

61. Nejvyšším samosprávným orgánem krajské organizace je krajská konference KSČM, která posuzuje zásadní otázky činnosti strany v rámci kraje. Svolává ji KV KSČM zpravidla 1x za dva roky na základě rozhodnutí ÚV KSČM, který současně doporučí obsah jednání a stanoví lhůtu pro její konání. Klíč k volbě delegátů stanoví KV KSČM s ohledem na počet členů v jednotlivých okresních organizacích. Mimořádnou krajskou konferenci svolá KV KSČM nejpozději do jednoho měsíce na žádost nejméně třetiny členů KV KSČM zastupujících nejméně třetinu okresních organizací, nebo z vlastního rozhodnutí.

62. Krajská konference KSČM zejména:

a) volí předsedu KV KSČM, který je zároveň volen členem KV KSČM a výkonného výboru KV KSČM (ve zkratce VV KV KSČM), volí nebo potvrzuje členy KV KSČM, navržené nebo zvolené okresními konferencemi KSČM. Volí členy KRK KSČM a jejího předsedu, členy KRoK KSČM a jejího předsedu, doporučuje kandidáty do vedoucích funkcí v ÚV KSČM, do ÚRK KSČM, ÚRoK KSČM nebo jiných stranických orgánů, komisí a aktivů;

b) podle článku 38 stanov schvaluje kandidátní listiny KSČM pro volby do zastupitelstva kraje; sestavuje kandidátní listiny a navrhuje kandidáty do Parlamentu ČR a EP, které předkládá ÚV KSČM ke schválení;

c) projednává a přijímá závěry ke zprávě KV KSČM o jeho činnosti a o činnosti krajské organizace, dále ke zprávám KRK a KRoK KSČM za uplynulé období a stanoví hlavní úkoly krajské organizace pro další období;

d) přijímá závěry ke zprávě o hospodaření za uplynulé období a stanoví další úkoly a cíle hospodaření krajské organizace KSČM.

63. KV KSČM jsou vnitřními organizačními jednotkami strany. Ve své činnosti se řídí organizačním řádem. Jejich registraci provádí, osvědčení o ní vydává a organizační řád příslušného KV KSČM projednává VV ÚV KSČM.

64. KV KSČM svolává předseda KV KSČM nebo jím pověřený funkcionář nejméně 1x za tři měsíce. Mimořádné zasedání musí být neprodleně svoláno na žádost nejméně třetiny členů KV KSČM.

65. KV KSČM zejména:

a) organizuje, koordinuje a sjednocuje činnost okresních stranických organizací v kraji v duchu usnesení sjezdů, krajské konference, ÚV a VV ÚV KSČM;

b) volí a odvolává z členů KV místopředsedy KV, kteří jsou tím zároveň voleni členy výkonného výboru KV KSČM, a další funkcionáře a členy VV KV KSČM. V případě nutné obměny v období mezi krajskými konferencemi volí nebo odvolává dvoutřetinovou většinou všech členů KV KSČM členy KV KSČM;

c) doporučuje ÚV a VV ÚV KSČM kandidáty do ústředních stranických a jiných orgánů, návrhy na kandidáty KSČM do EP, konzultuje s VV ÚV KSČM návrh na vedoucího kandidáta krajské kandidátní listiny KSČM pro volby do Poslanecké sněmovny PČR a do zastupitelstva kraje, vyhlašuje krajské vnitrostranické referendum;

d) organizuje volby do zastupitelských a zákonodárných sborů na území kraje, pravidelně pracuje s krajskými zastupiteli za KSČM, poslanci a senátory KSČM zvolenými v obvodu působnosti krajské organizace;

e) rozhoduje o zrušení registrace ZO KSČM nebo stranického orgánu vytvořeného v rámci kraje podle článku 33, 44 a 50 stanov, pokud je jejich činnost v průběhu jednoho měsíce od doručení jeho výzvy k nápravě nadále v hrubém rozporu s programem či stanovami a pokud tak na jeho žádost neučinil příslušný OV KSČM;

f) v souladu s předpisy hospodaří se svěřeným majetkem KSČM;

g) sestavuje a schvaluje rozpočet KV KSČM, předkládá jej ke konzultaci ÚV KSČM a zajišťuje jeho plnění;

h) plní další úkoly vymezené mu organizačním řádem KV KSČM.

66. VV KV KSČM je výkonným orgánem KV KSČM v období mezi jeho zasedáními a je mu ze své činnosti odpovědný. Zabezpečuje plnění jím přijatých usnesení, usnesení VV ÚV a ÚV KSČM a plnění operativních aktuálních úkolů krajské organizace KSČM. VV KV KSČM se schází zpravidla 1x za měsíc mezi zasedáními KV KSČM, k jednání jej svolává předseda, případně jiný jím pověřený funkcionář KV KSČM.

Celostranické a ústřední orgány KSČM:

67. Nejvyšším samosprávným orgánem KSČM je sjezd strany. Sjezd svolává ÚV KSČM zpravidla 1x za čtyři roky. Klíč k volbě delegátů stanoví ÚV KSČM. Mimořádný sjezd musí svolat ÚV KSČM, nejpozději do dvou měsíců na žádost nejméně třetiny OV KSČM, třetiny KV KSČM nebo nadpoloviční většiny členů ÚV KSČM.

68. Sjezd KSČM:

a) volí předsedu ÚV KSČM, 1. místopředsedu, místopředsedy ÚV KSČM a stanoví jejich počet. Současně je volí za členy ÚV KSČM, pokud jimi již nejsou, a za členy VV ÚV KSČM. V období mezi sjezdy jsou tito funkcionáři ze své činnosti odpovědni ÚV a VV ÚV KSČM;

b) potvrzuje členy ÚV KSČM zvolené okresními konferencemi podle schválené struktury tohoto výboru, volí členy ÚRK a ÚRoK KSČM a jejich předsedy;

c) přijímá, mění nebo doplňuje program, stanovy a další základní dokumenty strany;

d) schvaluje programové, strategické a taktické cíle politiky KSČM pro příští období;

e) projednává a přijímá závěry ke zprávám ÚV KSČM, ÚRK a ÚRoK KSČM;

f) projednává zprávy o činnosti klubů KSČM v Parlamentu ČR a v EP;

g) vyhlašuje celostátní vnitrostranické referendum k závažným otázkám, rozhoduje o odvoláních a všech dalších záležitostech, jsou-li na základě jeho rozhodnutí k projednání zařazeny.

69. Nejvyšším řídícím orgánem KSČM mezi sjezdy je ÚV KSČM. Řídí všechny nižší stranické organizace a jejich orgány, organizuje a kontroluje činnost strany v tomto období. Svolává jej VV ÚV KSČM nebo předseda ÚV KSČM nejméně 1x za čtvrtletí. Mimořádné jednání musí být svoláno nejpozději do jednoho měsíce na žádost nejméně třetiny členů ÚV KSČM.

70. ÚV KSČM zejména:

a) stanoví počet, volí a odvolává členy VV ÚV KSČM;

b) volí a odvolává za členy ÚV KSČM nebo VV ÚV KSČM předsedy klubů či zástupce KSČM v Parlamentu ČR a EP;

c) potvrzuje nově zvolené členy ÚV KSČM z okresních organizací strany;

d) na žádost nejméně třetiny OV KSČM nebo nejméně třetiny KV KSČM může dvoutřetinovou většinou členů ÚV KSČM odvolat předsedu, prvního místopředsedu nebo další místopředsedy ÚV KSČM a zvolit jiné;

e) rozhoduje o vzniku a zániku a schvaluje členy a složení celostranických komisí, aktivů; navrhuje kandidáty KSČM do významných funkcí na ústřední úrovni, veřejné správy a celospolečenských organizací, navrhuje kandidáty do zákonodárného sboru, schvaluje kandidátní listiny a kandidáty do Parlamentu ČR a EP, případně kandidáta KSČM na prezidenta ČR;

f) přijímá opatření k realizaci sjezdových závěrů, rozhoduje o krátkodobé politické orientaci strany, zaujímá stanoviska k vnitrostátní a mezinárodní situaci;

g) vyhlašuje svolání sjezdu KSČM a termín jeho konání, stanoví klíč k volbě delegátů sjezdu;

h) rozhoduje o svolání celostranické konference k projednání zásadních otázek politiky strany při naplňování sjezdových závěrů a stanovuje klíč k volbě jejích delegátů. Celostranická konference má i právo provést nezbytné úpravy stanov. Usnesení celostranické konference je pro členy KSČM, stranické orgány a organizace závazné;

i) vyhlašuje celostranické referendum, projednává, vyhodnocuje a zabezpečuje jeho výsledky;

j) přijímá opatření k informacím z činnosti klubů KSČM v Parlamentu ČR a EP a z činnosti stínové vlády – odborných mluvčích KSČM;

k) vytváří fondy a schvaluje jejich statuty;

l) schvaluje rozpočet ÚV KSČM, celostranický rozpočet a potvrzuje rozpočty KV KSČM, jejich změny a kontroluje jejich plnění;

m) schvaluje výroční finanční zprávu strany;

n) schvaluje činnost VV ÚV KSČM mezi zasedáními ÚV KSČM;

o) schvaluje Organizační řád KSČM, Pracovní řád KSČM, Hospodářské směrnice KSČM, statuty a pravidla, které vycházejí ze stanov.

71. VV ÚV KSČM :

a) VV ÚV KSČM je výkonným orgánem ÚV KSČM. Přijímá operativní opatření k realizaci závěrů sjezdu a ÚV KSČM, projednává politické analýzy a na jejich základě zaujímá stanoviska k vnitrostátní a mezinárodní situaci;

b) ustanovuje do funkcí a odvolává vedoucí oddělení a tiskového mluvčího ÚV KSČM;

c) projednává a vyjadřuje se k návrhům na předsedy KV a OV KSČM, předsedy a místopředsedy parlamentních klubů KSČM, vedoucí kandidátních listin KSČM pro volby do Parlamentu ČR, EP, do krajských zastupitelstev a ke kandidátním listinám pro volby do zastupitelstev statutárních měst;

d) projednává organizační řády KV KSČM. Registruje OV a KV KSČM a vydává jim osvědčení. Za neplatná prohlašuje rozhodnutí, která přijaly organizační jednotky v rozporu se stanovami, provádí opatření k nápravě;

e) rozhoduje o zrušení registrace ZO KSČM nebo stranického orgánu vytvořeného podle článku 33, 50 a 53 stanov, pokud jejich činnost je v průběhu jednoho měsíce od doručení jeho výzvy k nápravě nadále v hrubém rozporu s programem, stanovami a pokud tak na jeho žádost neučinil příslušný OV nebo KV KSČM;

f) VV ÚV KSČM se ze své činnosti zodpovídá ÚV KSČM. K jednání jej svolává předseda nebo 1. místopředseda ÚV KSČM nejméně 1x za měsíc.

72. VV ÚV KSČM je statutárním orgánem KSČM. V souladu s předpisy hospodaří se svěřeným majetkem a ostatním majetkem strany tam, kde není určena jiná organizační jednotka, která by jej spravovala.

Revizní a rozhodčí orgány KSČM

73. ÚRK KSČM je mezi sjezdy nejvyšším revizním orgánem KSČM. Předseda ÚRK a její členové jsou voleni sjezdem KSČM.

74. ÚRK KSČM zejména:

a) reviduje hospodaření všech vnitřních organizačních jednotek KSČM, vyjadřuje se k návrhům rozpočtů organizační jednotky ÚV KSČM a celé KSČM, k průběžným zprávám o jejich plnění, k výroční finanční a inventarizační zprávě KSČM;

b) ze své činnosti předkládá zprávu sjezdu KSČM, průběžně informuje ÚV KSČM a VV ÚV KSČM.

75. KRK, ORK KSČM i revizoři v ZO KSČM mají obdobná práva a úkoly. Složení a činnost revizních komisí na všech stupních a revizorů se řídí „Statutem revizních komisí KSČM“, který schvaluje sjezd.

76. ÚRoK KSČM je mezi sjezdy nejvyšším rozhodčím orgánem KSČM. Předseda ÚRoK a její členové jsou voleni sjezdem KSČM.

77. ÚRoK KSČM zejména:

a) řeší spory mezi členy KSČM, mezi členem a ZO KSČM nebo orgány KSČM, mezi základními organizacemi a orgány KSČM;

b) po dohodě se stranickými orgány provádí kontrolu plnění usnesení sjezdu a stranických orgánů;

c) ze své činnosti předkládá zprávu sjezdu a průběžně informuje ÚV KSČM a VV ÚV KSČM.

78. KRoK, ORoK KSČM mají obdobná práva a úkoly. Řeší-li spor jako první ORoK KSČM, je odvolacím orgánem KRoK KSČM, řeší-li spor jako první KRoK KSČM, je odvolacím orgánem ÚRoK KSČM, jejíž rozhodnutí je konečné. Řeší-li spor jako první ÚRoK KSČM, je odvolacím orgánem sjezd, jehož rozhodnutí je konečné. Složení a činnost rozhodčích komisí na všech stupních se řídí „Statutem rozhodčích komisí KSČM“, který schvaluje sjezd.

VII. Jednání jménem KSČM

79. V právních vztazích jménem strany jedná statutární orgán VV ÚV KSČM, Není-li stanoveno jinak, jedná za statutární orgán navenek předseda nebo 1. místopředseda ÚV KSČM. Předseda ÚV KSČM může písemně zmocnit další osoby, aby v rámci zmocnění jednaly jménem strany. K uzavření smlouvy, jejímž účastníkem je KSČM, jsou nutné podpisy dvou statutárních zástupců KSČM.

80. Organizační řád KSČM stanoví, v jakých záležitostech a v jakém rozsahu za statutární orgán jménem strany navenek jednají místopředsedové ÚV KSČM nebo jiní funkcionáři organizačních jednotek. Stanoví rovněž, v jakých záležitostech a v jakém rozsahu jednají jménem strany pracovníci KSČM. Určuje způsob uzavírání smluv a právních úkonů za KSČM. Právní úkony nesmí být učiněny v rozporu se Stanovami a Organizačním řádem KSČM. Oprávněné osoby určené k jednání jménem KSČM jsou vázány závěry a pokyny příslušných stranických orgánů a jsou povinny je neprodleně o výsledcích jednání informovat.

VIII. Zásady hospodaření KSČM

81. KSČM a její vnitřní organizační jednotky zabezpečují a rozvíjejí činnost především z majetku KSČM. Jejich hospodaření je jednotné, uskutečňováno je v souladu s platnými právními předpisy, stanovami a hospodářskými směrnicemi KSČM z nich vycházejícími.

82. Příjmem KSČM mohou být:

a) příspěvek ze státního rozpočtu České republiky na úhradu volebních nákladů;

b) příspěvek ze státního rozpočtu České republiky na činnost strany (dále jen “příspěvek na činnost”);

c) příspěvky vlastních členů;

d) dary a dědictví;

e) příjmy z pronájmu a prodeje movitého a nemovitého majetku;

f) úroky z vkladů;

g) příjmy vznikající z účasti na podnikání jiných právnických osob, pokud se v nich KSČM v souladu se zákonem zúčastní;

h) příjmy z pořádání tombol, kulturních, společenských, sportovních, rekreačních, vzdělávacích, politických a společenských akcí;

i) půjčky a úvěry.

83. Každá vnitřní organizační jednotka strany může nabývat pro KSČM movitý a nemovitý majetek nebo jiná hmotná a nehmotná práva. Hospodaření s nemovitým majetkem se řídí ustanovením článku 85 stanov.

84. KSČM nesmí vlastním jménem podnikat. Může založit obchodní společnost nebo družstvo nebo se účastnit jako společník nebo člen na již založené obchodní společnosti nebo družstvu jen tehdy, je-li výlučným předmětem jejich činnosti:

a) provozování vydavatelství, nakladatelství nebo tiskáren;

b) publikační a propagační činnost;

c) pořádání kulturních, společenských, sportovních, rekreačních, vzdělávacích a politických akcí;

d) výroba a prodej předmětů propagujících program a činnost KSČM.

Na podnikání podle předchozí věty se může jménem KSČM podílet jen vnitřní organizační jednotka, která je podle Hospodářských směrnic KSČM účetním střediskem, a to se souhlasem VV ÚV KSČM.

85. Majetek KSČM je vlastnictvím strany jako celku. Každá vnitřní organizační jednotka podle příslušných předpisů, stanov, hospodářských směrnic, rozvahy a podle rozpočtu samostatně, účelně a efektivně nakládá s majetkem KSČM, se kterým hospodaří. Vnitřní organizační jednotka, která je podle Hospodářské směrnice KSČM účetním střediskem, zřizuje u peněžního ústavu účet KSČM.

86. Vnitřní organizační jednotka strany může činit právní úkony, jimiž vznikají KSČM závazky, jen do výše účetní hodnoty věcí movitých z majetku KSČM, se kterým hospodaří tak, aby úhrn všech přijatých neuspokojených závazků byl touto hodnotou plně krytý. Spočívá-li závazek v opakujícím se plnění, je rozhodný součet všech opakujících se plnění, a jde-li o opakující se plnění na dobu delší 3 roků, součet ceny plnění za tři roky. Závazky, které nejsou takto kryty, může vnitřní organizační jednotka uzavřít pouze se souhlasem VV ÚV KSČM.

87. K převodu nemovitostí ve vlastnictví KSČM, zatížení nemovitostí a k uzavření nájemní smlouvy o pronájmu nemovitostí, pokud má být sjednán pronájem nemovitostí, anebo prostor v nemovitosti na dobu určitou delší jednoho roku, anebo na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou delší jednoho roku, je zapotřebí souhlasu VV ÚV KSČM.

88. Člen KSČM platí v ZO KSČM, ve které je organizován, základní členský příspěvek ve výši odpovídající 0,5 % jeho čistého měsíčního příjmu. O dalších případných členských příspěvcích, jejich výši, postupu výběru a užití rozhodují orgány organizačních jednotek KSČM. OV KSČM stanoví poměr rozdělení vybraných členských příspěvků mezi ZO a OV KSČM. Dále stanoví časový rozvrh placení a odvodu členských příspěvků ze ZO na účet OV KSČM.

IX. KSČM v pluralitním politickém systému

89. KSČM se aktivně účastní politického života společnosti a usiluje o její demokratický, sociálně spravedlivý vývoj. Respektuje otevřený a rovnoprávný dialog a demokratickou pluralitu. Spolupracuje s občany, občanskými sdruženími a iniciativami. Usiluje o spolu-práci s levicovými silami, a to samostatně, v rámci koalic, případně jiných sdružení.

90. Poslanci, senátoři a zastupitelé zvolení za KSČM vytvářejí kluby KSČM. Vytváření klubů v zákonodárném sboru a zastupitelstvech se řídí právními předpisy nebo příslušnými pra-vidly. Činnost klubů usměrňují a vedou příslušné stranické orgány na dané úrovni. Poslan-ci, senátoři a zastupitelé se řídí ve své činnosti politikou strany, usneseními stranických orgánů, volebním programem a Stanovami KSČM.

91. Poslanci, senátoři a členové zastupitelstev, zvolení za KSČM, mají právo se účastnit na dané úrovni jednání stranických orgánů s hlasem poradním. Mají právo předkládat jim návrhy a náměty a vystupovat v diskusi. Podněty, které jim předkládají členové, organizace a orgány strany, uplatňují při výkonu svého mandátu a pravidelně informují je i sympatizu-jící o svém působení. ZO KSČM a stranické orgány poskytují poslancům, senátorům a členům zastupitelstev, zvoleným za KSČM, potřebné informace a odbornou pomoc.

92. Poslanci a senátoři, případně další zástupci za KSČM v zastupitelských sborech a veřejných výkonných orgánech, poskytují straně vedle řádných členských příspěvků i hmotnou podporu dle dohody s orgány KSČM.

93. Orgány KSČM vytvářejí v součinnosti s poslanci, senátory a členy zastupitelstev zvolenými za KSČM „Rady zastupitelů“ jako územní odborné a iniciativní orgány strany v oblasti komunální politiky a vytvářejí podmínky pro jejich činnost.

X. Závěrečná ustanovení

94. Zanikne-li některá vnitřní organizační jednotka KSČM, rozhodne příslušný vyšší stranický orgán, která jiná organizační jednotka v území jeho působnosti bude nadále hospodařit s majetkem, s nímž zaniklá organizační jednotka hospodařila.

95. Zanikne-li KSČM sloučením s jinou politickou stranou nebo politickým hnutím nebo přeměnou na občanské sdružení, přecházejí majetek, práva a závazky na právního nástupce.

96. Zanikne-li KSČM bez právního nástupce, bude majetkový zůstatek strany převeden do nadace, kterou sjezd nebo ÚV KSČM před zánikem určí, a bude využit na humanitární nebo jiné veřejně prospěšné účely.

97. V případě nesouladu stanov nebo hospodářských směrnic KSČM s požadavky zákonů, právních předpisů, při změnách územního členění státu anebo při námitkách příslušného státního orgánu může ÚV KSČM provést jejich nezbytné úpravy.

98. Výklad Stanov KSČM provádí ÚV KSČM.

99. Stanovy KSČM byly upraveny a schváleny na jednání VIII. sjezdu KSČM; nabývají platnost dnem 19. 5. 2012.

Ministr Herman vytočil komunisty, až se bušilo do sněmovních lavic

Článek naleznete ZDE , obrázek si uděljte sami. Daleko zajímavější je informace od přímého účastníka zasedání PČR s. Josefa Šenfelda. Přepis z jeho facebookového profilu:

Josef Šenfeld přidal 9 nových fotek. 3 hod · 
Doporučuji:Písemná interpelace V. Filipa na M. Stropnického ve věci dohody o přidruž. 4. brigády AČR k velení něm. 10. divize. http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?o=7&ct=1119&ct1=0 
Následně připojím stenozáznam:
Komentáře
Zdenko Hrabal
Zdenko Hrabal Dát naše vojáky k disposici Němcům, to je vlastizrádný čin. Sbírka zrádců z ANO jest nevolitelná .
 · Odpovědět · 
Josef Šenfeld
Josef Šenfeld Čtvrtek 25. května 2017

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, vážený pane předsedo. Vážený pane ministře, paní a pánové, interpeloval jsem pana ministra obrany, příslušný tisk 1119 máte u sebe. Stručně jenom uvedu důvod mé interpelace.
Byl jsem znepokojen otázkou přidružení 4. brigády rychlého nasazení Armády České republiky k vedení 10. obrněné divize německého Bundeswehru. Co mě na tom zarazilo, jsem uvedl ve svých otázkách, a odpověď pana ministra mě, vážené paní kolegyně a páni kolegové, překvapila.
Jsem trochu zmaten z toho, jakým způsobem se s mou interpelací pan ministr obrany vypořádal, protože jeho odpověď je plná rozporů, a to nejen slovních. Ve své odpovědi na mou interpelaci uvádí pan ministr, cituji "že jde o nezávaznou deklaraci".
V této souvislosti bych rád sdělil, že v politice je symbolika velmi důležitá a tedy i takzvaná nezávazná deklarace, jak uvádí pan ministr obrany, má svou nezanedbatelnou váhu. Předpokládám, že pan ministr Stropnický jako herec si uvědomuje sílu vyřčeného slova. Já na rozdíl od něj jako právník ho mohu ubezpečit, že slovo napsané má váhu ještě mnohem větší. Nakonec některé smlouvy se nemohou uzavírat ústně a musí se uzavírat písemně a rozdíl tedy mezi slovem vyřčeným a psaným je dán.
Pokud vycházím, pane ministře, z vaší verze, že jde pouze o nezávaznou deklaraci, ptám se tedy, zda bylo nutné ji vůbec podepisovat.
Další otázkou, kterou mám, je, pokud deklarace nemá žádnou váhu, zda jste se nepokusil prosadit takové její znění, které by přidružovalo 10. obrněnou divizi německého Bundeswehru k velení 4. brigády rychlého nasazení Armády České republiky. To přece bylo možné. Opačný postup. Já osobně bych proti takovému znění nenamítal vůbec nic. Přidružení armády nebo její části suverénního státu pod velení armády jiného suverénního státu je vždy vnímáno jako uznání podřízeného vztahu. Dá se to také interpretovat jako uznání jisté formy vazalství.
Ptám se tedy, zda vám, pane ministře, tato skutečnost došla, zda vám nevadí. Mně vadí.
Ve své odpovědi dále sám říkáte, že záměrem dokumentu není pouze /a slovo pouze zdůrazňuji/ společné cvičení. Z této formulace jasně vyplývá, že záměrem je tedy něco víc než jen, pouze, vojenské cvičení.
V souvislosti s vaším tvrzením, že deklarace nemá žádnou váhu, že je vlastně jenom takovým bezcenným cárem papíru, nevím, jak vám tedy mám rozumět. Buď platí jedno, nebo druhé. Která varianta je správná? Proč tedy máte ten rozpor ve své odpovědi?
Dále jsem se vás ptal, pane ministře, zda si uvědomujete, že velení armády jakékoli země je podřízeno politické reprezentaci daného státu a zda si tuto skutečnost dostatečně uvědomujete. Vaše odpověď, že tuto otázku považujete za řečnickou, mě opravdu neuspokojuje. Svědčí buď o vaší nekompetenci, nebo - a to by mě zaráželo ještě víc - o aroganci ve vaší odpovědi. Nevím, která z možností je horší. Obyčejně však jdou tyto vlastnosti ruku v ruce.
V pokračování pak uvádíte, že 4. obrněná brigáda podpisem dokumentu samozřejmě nezačala podléhat vůli německé vlády. Promiňte, ale mně to tak samozřejmé nepřipadá. Je smutné, že ministru obrany musím připomenout posloupnost branné moci. Nejvyšším velitelem je politická reprezentace dané země, té podléhá nejvyšší velení armády, kterému dále dle příslušné subordinace podléhají nižší složky. Pokud tedy přidružíme 4. brigádu rychlého nasazení Armády České republiky k velení německého Bundeswehru, je logické, že v tomto okamžiku podléhá nejvyšší velení armády velení německého Bundeswehru, a tedy vůli politické reprezentace Spolkové republiky Německo. Nebo snad každý rozkaz, který 4. brigáda rychlého nasazení obdrží od svého německého velení, bude konzultován a schvalován s vládou a Parlamentem České republiky? Pokud ano, obávám se, že se nebude jednat zrovna o operativní způsob rozhodování. Pokud tomu tak ovšem nebude, a to já předpokládám, tak to jenom potvrzuje nejen moje obavy, jednoznačně to pak znamená, že ztrácíme kontrolu nad částí své branné moci a předáváme ji do německých rukou.
Prosím vás tedy o vysvětlení, která z variant je správná. Takové vysvětlení totiž nepožaduji pouze já. Ta interpelace totiž vyplývá z toho, kolik rozhořčených dopisů z vašeho rozhodnutí jsem obdržel do své poslanecké pošty.
V souvislosti se zmíněnou, i když možná jen částečnou ztrátou naší kontroly nad 4. brigádou rychlého nasazení, jsem se vás ptal, zda si nemyslíte, že v přidružování našich jednotek k jednotkám německým by nebyla na místě určitá zdrženlivost, a to minimálně z důvodů historických. Ptal jsem se tak proto, že političtí představitelé Spolkové republiky Německo svými kroky a výroky dokázali a stále dokazují, že mají velké potíže s vnímáním reality a zejména současná německá kancléřka aktivně, svévolně a zcela iracionálně vytvořila pro Evropu a Evropany bezpečnostní hrozbu, která je nejzávažnější od doby, kdy bezpečnostní hrozbu pro Evropu a Evropany vytvořil jeden německý kancléř. Ptal jsem se, zda si tuto ztrátu kontaktu s realitou uvědomujete a zda s konáním paní Merkelové souhlasíte.
Myslím, že v momentě, kdy podřizujeme část své armády německému velení, je podobná otázka zcela na místě a promiňte, vaše odpověď, že na takový dotaz nebudete odpovídat, protože je irelevantní, považuji pouze za důkaz vaší arogance, ale také nekompetentnosti. Asi máte špatný scénář. Nevím, která z možností je horší. Obyčejně však jdou tyto vlastnosti ruku v ruce.
Možná se ale také jedná o zásadní nepochopení pojmu diskuse v parlamentní demokracii. Pokud totiž nehodláte odpovídat na otázky členům Parlamentu s tím, že jsou podle vás irelevantní, tak dáváte najevo, že nehodláte odpovídat ani na otázky voličů. Možná byste si měl připustit, že kritériem relevantnosti otázky není to, zda se vám líbí nebo nelíbí, nebo zda se vám na ni chce nebo nechce odpovídat. Jsem toho názoru, že demokracie je založená právě na tom, že každá otázka je otázkou relevantní a každá otázka si zaslouží odpověď. Zejména by se to mělo týkat právě otázek nepříjemných. Rád bych od vás slyšel, zda tento pohled sdílíte rovněž.
Dále musím trvat na vaší odpovědi na otázku, zda politika Spolkové republiky Německo a konkrétně politika kancléřky Angely Merkelové má vaši podporu. Důvody, které mě k tomuto dotazu vedou, jsem, myslím, vysvětlil dostatečně a srozumitelně.
Tolik tedy otázky, na kterých trvám, abyste mi odpověděl, protože z vašeho písemného vyjádření odpovědi nevyplývají a nejsem schopen ani ochoten se s takovou odpovědí smířit.
(Potlesk poslanců KSČM.) ***
 · Odpovědět · 
5
 · 2 hod
Josef Šenfeld
Josef Šenfeld Ministr kultury ČR Daniel Herman Děkuji, pane předsedající.

Kolegyně a kolegové, já jsem se přihlásil do této diskuse, protože nechci, aby se písemné interpelace změnily v komunistickou propagandu. To, co zde zaznívá, jsou nehorázné nepravdy. Mír v Evropě po druhé světové válce je zajištěn právě pouze díky společenství Severoatlantické aliance. Komunistům se nepodařilo rozpoutat další válku, samozřejmě že ruská okupace východu Ukrajiny a Krymu je velké bezpečnostní riziko velmi blízko našim hranicím. A jedině díky našemu členství v Severoatlantické alianci máme skutečně bezpečnostní jistoty. Je třeba, aby to tady také zaznělo. Komunisté měli čtyřicet let čas na to, aby tuto zemi zdevastovali morálně a hospodářsky takovým způsobem, že se z toho hrabeme dodnes. A já tady pozvedám hlas proti této komunistické propagandě, která v roce 2017 zaznívá na půdě českého parlamentu.

Je to nepřijatelné a je to hanba české politiky, že komunisté stále v Parlamentu sedí. Děkuji za pozornost. (Z řad poslanců KSČM se ozývá bušení do lavic.)
 · Odpovědět · 
4
 · 1 hod
Josef Šenfeld
Josef Šenfeld Poslanec Pavel Kováčik: Pane předsedo, kolegyně a kolegové, já se velmi ostře ohrazuji jménem oněch statisíců voličů KSČM a žádám pana ministra Hermana, aby se jim především okamžitě omluvil za svoje slova o tom, že v této době zde komunisté nemají co dělat. Ti voliči jsou občané České republiky a nejsou to žádní lidé druhé kategorie, jsou to stejně rovnoprávní občané se stejnými politickými právy, jako mají voliči KDU-ČSL nebo hnutí ANO nebo sociální demokracie, Občanské demokratické strany nebo kterékoliv z jiných politických stran, které se podle Ústavy České republiky ve svobodné soutěži ucházejí o to být tady a zastupovat občany České republiky zde při zákonodárné a jiné činnosti, která tomuto ctihodnému shromáždění přísluší.

Zejména podivně to zní z úst člověka, který těmi samými ústy říká o tom, jak je dlouho po druhé světové válce dobře, že nás tady hájí, možná s jeho názorem to tak skutečně souvisí, agresivní pakt, čili "pacta sunt servanda", čili dohody je třeba držet, čili pakt je dohoda, to není nic, co by bylo nějaké špatné slovo. Je to jednoslovné vyjádření, jednoslabičné vyjádření. Ano, je to přesně to vyjádření. Podle našeho soudu je NATO agresivní pakt, podle našeho soudu NATO není mírotvůrce, podle našeho soudu tam, kde NATO poslední možná desítky let zasahovalo a jmenuji Libyi, Irák, Sýrii a další, třeba Afghánistán, tak není klid, jsou to zničené státy a hnízda terorismu, a právě odsud sem do Evropy proudí milióny uprchlíků, pravda většinou zoufalých lidí, kteří hájí svoje životy, kteří hájí holé přežití, ale s nimi také přicházejí teroristé. (Předsedající upozorňuje na čas.)

Já žádám pana ministra Hermana, aby se okamžitě voličům KSČM omluvil. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)
 · Odpovědět · 
4
 · 
Dětský den 2019

Moravská Nová Ves - vzpomínka na Jana Černého

2.5.2019 tomu bylo právě 75 let od chvíle, kdy navždy dotlouklo srdce mladého odvážného komunisty Jana Černého z Moravské Nové Vsi, člena 5. ilegálního výboru KSČ.  2.května 1944 byl nacisty popraven. Poklonit se jeho památce přišli občané, kterým není lhostejné překrucování historie a neúcta k našim hrdinům. Za ÚV KSČM položil kytičku a poklonil se památce Jana Černého 1. místopředseda s. Petr Šimůnek. Za OV KSČM v Břeclavi promluvil předseda s. Stanislav Šprtel a za místní občany vzpomněl na Jana Černého s. Vlastimil Maděra. Čest jeho památce.

Fotografie ve fotogalerii                 

Milan Svrček

1. máj 2019

Asi 200 občanů Břeclavi a blízkého okolí přišlo před Dům školství v Břeclavi oslavit 1.máj, svátek práce. Zazněla Česká státní hymna a soudružka Ivanka Filipská přednesla krásnou báseň k dnešnímu dni. Pak se slova  ujala  moderátorka dnešních oslav 1.máje s.Marta Strušková, která přivítala všechny přítomné a zvláště starostu Tvrdonic a našeho krajského zastupitele s.Zdeňka Tesaříka, předsedu OV KSČM v Břeclavi s.Stanislava Šprtela, předsedu OR KČP v Břeclavi přítele Jaroslava Baťku, předsedu ČRS s.Antonína Kocmana a za mladé komunisty Kristinu Lehutovou, členku ÚR KSM. Hlavní politický projev přednesl s. Tesařík a svoje pozdravy dnešnímu svátečnímu dni přednesli i ostatní hosté. Písní práce byla zakončena politická část dnešních oslav a všichni se odebrali do zasedacího sálu Domu školství, kde byla připravena ochutnávka 610 vzorků vín našich vinařů. Během odpoledne nás navštívil poslanec PS PČR soudruh Miroslav Grebeníček a předseda OV KSČM ve Znojmě s. Miroslav Vlašín. K dobré náladě vyhrávala cimbálová muzika Hudci s primášem Petrem Uhlířem z Lanžhota. Byla to krásná oslava 1.máje.                                                                

Další fotografie ve fotogalerii.           

Milan Svrček

1. máj 2019

Vážení spoluobčané, vinaři, degustátoři!

Komunistická strana Čech a Moravy, Okresní výbor KSČM Břeclav, pořádá dne 1. května oslavu Svátku práce spojenou s ochutnávkou vína pořádanou KČP  v Domě školství na ulici 17. listopadu, od 10:00 do 16:00 hod.

Věříme, že i Vy své vzorky (2 lahve) na výstavu přihlásíte, a tak naše tradice bude zachována. Vámi dodané vzorky nejsou předmětem prodeje a proto nepodléhají z Vaší strany žádnému zdanění, ani evidenci. Abyste mohli své víno prezentovat a tím představit výsledek Vaší celoroční práce, prosíme Vás o připravení Vámi určeného počtu vzorků na degustaci a výstavu. Zároveň žádáme o čitelné a správné označení štítků, aby při přepisování nedošlo k chybnému označení. Prázdné láhve na vzorky jsou připraveny na OV KSČM. Svoz vzorků na určené místo musí být ukončen nejpozději 15. dubna 2019. (tel. Lehutová 739 616 352, Kresničer 721 347 830)

Současně Vás žádáme o zajištění degustátorů. Bodování vína proběhne ve čtvrtek 18. dubna 2019 v době od 14:00 hod. v prostorách Okresního výboru na Svatoplukově ulici 620/16, na které Vás tímto zveme.

Děkujeme Vám za spolupráci a těšíme se na ochutnávání Vašich vzorků 1. května 2019 v Domě školství.

OV KSČM Břeclav

Brněnský odborný seminář řešil téma Socialismus, nebo barbarství?

Pohled do jednacího sálu brněnského odborného semináře. FOTO – Václav ŽALUD

Aktuální témata »Socialismus, nebo barbarství? My, EU, NATO - jak dál?« řešil v sobotu v Brně nový ročník Brněnského oborného semináře. Předcházela mu vzpomínka s pietním kladením kytic k pamětní desce vyhnání 350 000 Čechů ze svých domovů německými okupanty v letech 1938 až 1945.

U pamětní desky nacistické zvůle vzpomněl předseda Městského výboru KSČM v Brně Martin Říha události před 80 lety, kdy se souhlasem našich spojenců - Francie a Velké Británie - začala okupace naší vlasti nacistickými vojsky německého wehrmachtu. Následovalo šest let teroru páchaného na našem národě. Zahynuly při něm statisíce spoluobčanů, jejichž odkaz si nyní připomínáme. Trvají snahy toto období zlehčovat, a dokonce se omlouvat Němcům za to, jak nadšeně vítali před 80 lety svého vůdce v Brně. Mladí jsou ve svém myšlení manipulováni a vychovávání k nevědomosti. Proto jim musíme ukázat pravdu, aby podobnou zkušenost nemuseli získat na vlastní kůži. Říha pozval spoluobčany na pietní akt 26. dubna v 16 hodin na Čestném pohřebišti Sovětské armády na Ústředním hřbitově v Brně ke vzpomínce na naše osvoboditele.

M. Říha a A. Lehutová u pamětní desky vyhnaným 350 000 Čechů

 

V hlavním projevu u pamětní desky zdůraznila tajemnice OV KSČM v Břeclavi Adriana Lehutová poučení z těchto tragických událostí pro dnešek. 15. března 1939 se do Čech a Moravy vrátila zima, tma a beznaděj na obrněných vozech hitlerovského Německa. Obsadily zbytek území, které bylo od září 1938 okousáno nacistickým predátorem. Francie, Velká Británie a Itálie nás předhodily Hitlerovi v domnění, že pak neuskuteční válečné vyhrůžky, kterými strašil Evropu. Jak šeredně se mýlili, zjistili v dalších šesti válečných letech. Příslušníci německé národnostní menšiny zejména v Praze, Jihlavě, Olomouci a Brně oslavovali a nadšeně vítali vojáky Říše. V Brně se místní Němci nemohli dočkat, proto už v noci na 15. března 1939 obsadili důležité úřady, šestnáctého března vydal Hitler výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava. Republika tím na šest let skončila. Svobodu vybojovaly jihu Moravy až sovětské tanky v dubnu 1945. Na počest našich osvoboditelů zazněla u pamětní desky báseň v podání Aleny Vimrové.

My, EU, NATO - jak dál?

Celostátní odborný seminář uvedl příspěvek jeho spolupořadatelky Dagmar Švendové z Břeclavi, koordinátorky organizace Transform! Europe pro střední a východní Evropu. Jde o panevropskou síť 34 levicových organizací z 22 zemí. Švendová varovala před vyostřováním boje o moc mezi supervelmocemi USA, Ruskou federací a Čínou v době, kdy se EU otřásá v základech a posilují vliv ultrapravicové, nacionalistické, euroskeptické a populistické organizace. »Bezpečnost Evropy nemůže být dosažena zbrojením a militarizací, ale jen odzbrojováním! Nezbytný je vznik nového mírového hnutí. Politická levice musí podporovat demilitarizaci Evropy, koncept neutrality a přicházet s alternativami, jako je neutrální jaderná zóna v severní Evropě, ve středovýchodní Evropě (Rakousko, ČR, SR, Maďarsko a Polsko) i v zemích bývalé Jugoslávie,« zdůraznila Švendová. Posteskla si, že EU pod vedením předsedy EK Junckera směřuje naopak k militarizaci, a dodala: »Před volbami do EP se s obavou ptáme, jakou že Evropu vlastně chceme?«

CELÝ ČLÁNEK

zdroj http://www.halonoviny.cz

Oslava MDŽ v Břeclavi

9.března 2019 se konala oslava svátku MDŽ v Břeclavi.

Ve čtrnáct hodin se sešlo v Domě školství v Břeclavi asi 140 účastníků oslav MDŽ. Byly zde ženy všeho věkového složení od babiček, maminek a dcer či vnuček, ale byli zde i muži, kteří doprovodili svoje ženy či partnerky. Slavnostní odpoledne zahájil předseda OR KČP v Břeclavi s.Jaroslav Baťka, který přivítal všechny přítomné a popřál všem dobrou zábavu.

Krásnou básní popřála ženám k svátku s.Adriana Lehutová.

Za pořádající organizaci Městské rady KSČM v Břeclavi vystoupil předseda s.Vladimír Chmela, omluvil nepřítomného předsedu OV KSČM v Břeclavi s.Stanislava Šprtela, přivítal všechny přítomné a zvláště naše městské zastupitelky za KSČM paní Hanu Dědovou a s.Dagmar Švendovou. V krátkosti seznámil přítomné s historií MDŽ a popřál všem ženám k jejich svátku s přáním dobré zábavy při dnešní oslavě.

Se svým přáním k MDŽ vystoupila zastupitelka města Břeclavi za KSČM a kandidátka voleb do EP za KSČM v Jihomoravském kraji s.Dagmar Švendová a popřála všem ženám k jejich svátku.

Za mladé komunisty pronesla zdravici s.Kristina Lehutová.

Soudružka Marta Strušková pak přivítala na pódiu folklorní soubor Břeclavánek, který v krásném pásmu scének a písniček obveselil všechny přítomné v sále. Jejich vystoupení provázel bouřlivý potlesk. Na závěr poděkovala s.Strušková vedoucím Břeclavánku za práci s dětmi, za udržování tradic a kulturního dědictví našich předků a s.Baťka jim předal kytičky k dnešnímu svátku MDŽ.

Následovala volná zábava, kde k poslechu a tanci vyhrávala reprodukovaná hudba. Na občerstvení ženy dostaly kávu, pečené cukroví, které si samy upekly (napekla s.Ivanka Laucká, pozn. webu) a dále co si kdo přinesl.

Byla zde velká tombola, kde se přítomní podělili o 100 výherních cen.

Byla to pěkná akce a ženy odcházely spokojené. 

Svrček Milan                        

Fotografie ve fotogalerii

Odkaz na petici USA a EU se musí zdržet zasahování do vnitřních záležitostí Venezuely

https://www.transform-network.net/cs/blog/article/petition-against-interfering-in-venezuela/

Slováci neuznali Guaida

VEĽKÉ VÍŤAZSTVO ĽAVICE: SLOVENSKÁ REPUBLIKA NEUZNÁVA GUAIDA!

Slovensko neuznalo nelegitímneho a nikým nevoleného „prezidenta“ Guaida.

Robert Fico: POKUS O LIKVIDÁCIU POLITICKÉHO REŽIMU

Hlavný dôvod, prečo je o Venezuelu taký záujem, je opäť ropa. Slovensko sa v podobných prípadoch musí jasne riadiť zásadou nezasahovania do vnútorných záležitostí danej krajiny a môžeme akurát tak podporiť politický dialóg vo Venezuele.

Ľuboš Blaha: VEĽKÉ VÍŤAZSTVO ĽAVICE: SLOVENSKO NEUZNÁ GUAIDA! 
Milí priatelia, posledné dni prakticky nespím a od rána do večera riešim Venezuelu. Hľadal som podporu medzi poslancami a v strane Smer, v SNS, študoval podklady, precizoval argumentáciu. Dnes ráno som rokoval s ministrom Lajčákom. A po tomto šialenom tempe dnes konečne môžem potvrdiť, že Slovenská republika neuzná amerického nohsleda Guaida a zaujme k Venezuele neutrálny postoj, a teda nebude nasledovať väčšinový postoj EÚ a USA. Som na to neuveriteľne hrdý. Budeme si ctiť národnú suverenitu Venezuely a odmietneme akékoľvek vojenské riešenia. Toto sa mi podarilo vyrokovať a cítim obrovské zadosťučinenie, že Slovensko sa nepridá na stranu vojnových štváčov a porušiteľov medzinárodného práva.

MUCHAS GRACIAS, ROBERT FICO :-)
Pripájam video Roberta Fica, lídra Smeru, ktorý sa k Venezuele vyjadril pred chvíľou a podporil postoj, ktorý presadzujem aj ja – Slovensko nesmie zasahovať do vnútorných záležitostí Venezuely a musí odmietnuť druhý rak. Za tento postoj som Robertovi Ficovi úprimne vďačný. Opäť potvrdil, že je ľavičiar, vlastenec a bojovník!

NEJDE O KAMARÁTSTVO, ALE POLITIKU
Ďakujem aj ministrovi Lajčákovi za korektný rozhovor, ktorý sme mali. Ani jeden z nás asi nemá chuť predstierať, že sme najlepší kamaráti. Áno, máme medzi sebou mnoho rozličných názorov na zahraničnú politiku a bolo to cítiť aj dnes na eurovýbore. Polemika však nebola osobná, ale vecná. Tak to má byť. A dôležité je, že sa minister vyjadril, že nemôže uznať Guaida bez politického mandátu a bude rešpektovať názor strany Smer. Toto je tou najdôležitejšou správou dňa. Večer ešte zavesím svoj príspevok, ktorý som mal dnes na výbore – nenechal som na amerických militaristoch nitku suchú. Ale v tejto chvíli – video Roberta Fica. Vypočujte si, stojí to za to. Klobúk dolu.

Komentáre

Slavomíra Kotrádyová, DAV DVA
Bravó, som na Vás hrdá!!! Pána Fica som si vždy hlboko vážila a odteraz si ho budem vážiť ešte viac!!! Ľahšie sa mi dýcha! Pokoj a mier dobrým ľuďom Venezuely!

Dagmar Gregorová, DAV DVA
Som hrdá na moju rodnú krajinu,že nie je mopslikom USA a EÚ,že má svoj vlastný názor.A ďakujem pánom Ficovi a Blahovi,za ich postoj!Som na vás hrdá páni!Ľudu Venezuely a prezidentovi Madurovi prajem veľa síl v boji s americkou Hydrou!Čestní ľudia celého sveta sú s vami!

David Diczhazy, DAV DVA
Som rád postojom Slovenska, ale aj prekvapený, že sa nepcháme do zadku svojim pánom ako väčšinou…kto vie, čo sa deje…

Jalal Suleiman, KSS 
Je to víťazstvo zdravého rozumu. Víťazstvo anti militarizmu. Víťazstvo nositeľov zvrchovanosti SR ku ktorým patríme aj my komunisti, vlastenci a mierumilovní Slováci

 zdroj https://davdva.sk/

Demonstrace proti zdražování

Přijďte vyjádřit svůj názor na zdražování!

 

Nový rok přinesl další zdražení. Premiér Andrej Babiš prezentuje řadu sociálních opatření, nově platných od 1. ledna 2019, která jsou chvályhodná – například růst průměrných penzí. Jenže zvýšený příjem mnohých domácností bude současně odčerpán na zvýšené výdaje. Co tomu říkáte?

Máte naprostou pravdu. Na jedné straně se přidá pár stovek, na straně druhé o ně hned zase lidé přijdou, respektive přijdou o víc. Vždyť kam se podíváte, tam se zdražuje. Potraviny, hygienické potřeby, léky, náklady na bydlení, prostě věci, bez kterých se člověk neobejde. Zvýšení cen energií, tepla a vody od nového roku bude stát domácnosti další výdaje. Například čtyřčlennou domácnost to přijde na zhruba 1300 korun ročně navíc.

 

A co je podstatné, obrovsky narůstá nerovnost mezi lidmi. Jedni berou stamiliony měsíčně, druzí nemají na školní obědy pro svoje děti a na základní životní potřeby vůbec. A nejde jen o samoživitelky nebo důchodce. Týká se to i těch, kdo pracují, ale pobírají minimální mzdu nebo nízký plat. Člověk pracuje, má pravidelný příjem, ale přitom má existenční problémy a zápasí s nedostatkem. Pro tento stav, který se týká stovek tisíc našich občanů, se vžil nový termín pracující chudoba. Jde o okrádání těch, co pracují pro pohádkové zisky bohatých.

Proti zdražování připravujete na sobotu 26. ledna demonstraci. Kdy a kde? Které jsou pořádající organizace?

Demonstraci Společně proti zdražování pořádá KV KSČM Praha s podporou dalších organizací (Komunistický svaz mládeže, Odborové sdružení Čech, Moravy a Slezska, Levicové kluby žen, Spojenectví Práce a Solidarity ad.) a uskuteční se, jak jste již řekla, v sobotu 26. ledna od 14 hodin na Václavském náměstí (»u koně«) v Praze.

CELÝ ČLÁNEK

zdroj http://www.halonoviny.cz/

 

NDM4NDg5